Previous Verse
Next Verse

Shloka 29

अमावसुवंशानुकीर्तनम् (Amāvasu-vaṃśānukīrtanam) — Recitation of the Amāvasu Lineage; Dhanvantari’s Origin

तस्यां तु शप्तमात्रायां दिवोदासः प्रजेश्वरः / विषयान्ते पुरीं रम्यां गोमत्यां संन्यवेशयत्

tasyāṃ tu śaptamātrāyāṃ divodāsaḥ prajeśvaraḥ / viṣayānte purīṃ ramyāṃ gomatyāṃ saṃnyaveśayat

Sa panahon ng sumpa, itinayo ni Divodasa, panginoon ng mga nasasakupan, ang isang marikit na lungsod sa dulo ng kanyang lupain sa tabi ng Ilog Gomati.

tasyāmin that (city/condition)
tasyām:
Adhikarana (अधिकरण) — locative
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; सर्वनाम
tubut
tu:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formनिपात/particle (but/indeed)
śapta-mātrāyāmduring the cursed period
śapta-mātrāyām:
Adhikarana (अधिकरण) — time/condition
TypeNoun
Rootśapta (कृदन्त-प्रातिपदिक) + mātrā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः तत्पुरुष (शप्तस्य मात्रायाम् = ‘during the period of the curse’)
divodāsaḥDivodāsa
divodāsaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootdivodāsa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
prajeśvaraḥlord of the subjects
prajeśvaraḥ:
Karta (कर्ता) — apposition to divodāsaḥ
TypeNoun
Rootpraja + īśvara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुष (प्रजानाम् ईश्वरः)
viṣaya-anteat the border of the realm
viṣaya-ante:
Adhikarana (अधिकरण) — location
TypeNoun
Rootviṣaya (प्रातिपदिक) + anta (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः तत्पुरुष (विषयस्य अन्ते)
purīma city
purīm:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootpurī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
ramyāmbeautiful
ramyām:
Karma (कर्म) — agrees with purīm
TypeAdjective
Rootramya (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषण of purīm
gomatyāmin/at Gomati
gomatyām:
Adhikarana (अधिकरण) — location
TypeNoun
Rootgomat (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; स्थाननाम (proper noun)
saṃnyaveśayathe settled/established
saṃnyaveśayat:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootsaṃ-ni-viś (धातु)
Formलङ् (Imperfect/लङ्), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; causative sense ‘to cause to settle/establish’