Previous Verse
Next Verse

Shloka 16

यमस्य अधिकारभङ्गः — वैष्णवस्य लक्षणम्

Freedom from Yama through Hari-śaraṇāgati

कटकमुकुटकर्णिकादिभेदैः कनकम् अभेदम् अपीष्यते यथैकम् सुरपशुमनुजादिकल्पनाभिर् हरिर् अखिलाभिर् उदीर्यते तथैकः

kaṭakamukuṭakarṇikādibhedaiḥ kanakam abhedam apīṣyate yathaikam surapaśumanujādikalpanābhir harir akhilābhir udīryate tathaikaḥ

ดุจทองคำแม้ถูกหล่อเป็นกำไล มงกุฎ ตุ้มหู และอื่นๆ ก็ยังนับว่าเป็นทองคำหนึ่งเดียวไม่แบ่งแยก ฉันใด; หริก็ถูกประกาศผ่านมโนภาพทั้งปวง—เทพ สัตว์ มนุษย์ และรูปอื่นๆ—แต่พระองค์ยังคงเป็นหนึ่งเดียว ฉันนั้น

कटकमुकुटकर्णिकादिभेदैःby differences such as bracelets, crowns, ear-ornaments, etc.
कटकमुकुटकर्णिकादिभेदैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootकटक-मुकुट-कर्णिका-आदि-भेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; समासः: (कटक + मुकुट + कर्णिका) इति द्वन्द्व-आधारः, ततः ‘आदि’ इति, ततः ‘भेद’ इत्यनेन षष्ठी/तत्पुरुष-सम्बन्धः; समस्तपदम् ‘by (its) differences such as bracelet, crown, ear-ornament’
कनकम्gold
कनकम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकनक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
अभेदम्undivided/one (without difference)
अभेदम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअभेद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषणम् (कनकम्)
अपिeven
अपि:
Sambandha (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात (particle) ‘even/also’
ईष्यतेis considered
ईष्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootईष् (धातु)
Formलट् (वर्तमान), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; भावे/कर्मणि प्रयोगः ‘is regarded/considered’
यथाjust as
यथा:
Upamana (Comparison/उपमान)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय, उपमान/प्रकारवाचक ‘as/just as’
एकम्one
एकम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषणम् (कनकम्)
सुरपशुमनुजादिकल्पनाभिःby conceptions such as god, animal, human, etc.
सुरपशुमनुजादिकल्पनाभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसुर-पशु-मनुज-आदि-कल्पना (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; समासः: (सुर + पशु + मनुज) इति द्वन्द्व-आधारः, ‘आदि’ सहितः, ततः ‘कल्पना’ इत्यनेन तत्पुरुष-सम्बन्धः; ‘by conceptions such as god, animal, human, etc.’
हरिःHari (Vishnu)
हरिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अखिलाभिःby all (such)
अखिलाभिः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअखिल (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषणम् (कल्पनाभिः)
उदीर्यतेis described
उदीर्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootउद्-ईर् (धातु)
Formलट् (वर्तमान), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि/भावे ‘is spoken of/expressed’
तथाso
तथा:
Upamana (Correlation/तथात्व)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय, तदनुरूप्ये ‘so/thus’
एकःone (alone)
एकः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम् (हरिः)

Sage Parāśara (in instruction to Maitreya)

V
Vishnu (Hari)
D
Devas (Suras)
H
Humans (Manujas)
A
Animals (Pashus)

FAQs

It illustrates that apparent variety (bracelet, crown, earring) does not break underlying unity—likewise, Hari remains one reality though spoken of through many forms and categories of beings.

He presents multiplicity as conceptual and functional distinctions (kalpanā) while affirming Hari’s essential oneness, just as gold is one substance across many ornaments.

Vishnu is affirmed as the single Supreme Reality pervading and governing all existence; diverse beings and divine forms do not imply multiple ultimate principles.