HomeVamana PuranaAdh. 19Shloka 2
Next Verse

Shloka 2

Manifestation of KatyayaniThe Manifestation of Katyayani (Durga) and the Humbling of the Vindhya by Agastya

इति श्रीवामनपुराणे अष्टादशो ऽध्यायः पुलस्त्य उवाच ततस्तु देवा महिषेम निर्जिताः स्थानानि संत्यज्य सवाहनायुधाः जग्मुः पुरस्कृत्य रिचामहं ते द्रष्टुं तदा चक्रधरं श्रियः पतिम् // वम्प्_19.1 गत्वा त्वपश्यंश्च मिथः सुरोत्तमौ स्थितौ खगेन्द्रासनशङ्करौ हि दृष्टावा प्रणम्यैव च सिद्दिसाधकौ न्यवेदयंस्तन्महिषादिचेष्टितम्

iti śrīvāmanapurāṇe aṣṭādaśo 'dhyāyaḥ pulastya uvāca tatastu devā mahiṣema nirjitāḥ sthānāni saṃtyajya savāhanāyudhāḥ jagmuḥ puraskṛtya ricāmahaṃ te draṣṭuṃ tadā cakradharaṃ śriyaḥ patim // VamP_19.1 gatvā tvapaśyaṃśca mithaḥ surottamau sthitau khagendrāsanaśaṅkarau hi dṛṣṭāvā praṇamyaiva ca siddisādhakau nyavedayaṃstanmahiṣādiceṣṭitam

ปุลัสตยะกล่าวว่า: ครั้นแล้วเหล่าเทวะผู้พ่ายแพ้ต่อมหิษะ ได้ละทิ้งฐานะของตน พร้อมทั้งพาหนะและอาวุธ แล้วไปโดยมีฤจามหะ (พรหมา) เป็นผู้นำ เพื่อเข้าเฝ้าผู้ทรงจักร พระสรีปติ (วิษณุ) เมื่อไปถึงก็ได้เห็นเทพผู้ประเสริฐสององค์ยืนอยู่ร่วมกัน คือ ศังกร และวิษณุผู้ประทับเหนือครุฑ ครั้นเห็นแล้ว เหล่าเทวะผู้บำเพ็ญจนสำเร็จจึงนอบน้อมกราบ และทูลรายงานการกระทำของมหิษะและพวกอื่น ๆ

इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formअव्यय, वाक्यसमाप्तिसूचक (quotative/closure particle)
श्रीवामनपुराणेin the Śrī Vāmana Purāṇa
श्रीवामनपुराणे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootśrī-vāmana-purāṇa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: वामनस्य पुराणम् (honorific śrī-)
अष्टादशःeighteenth
अष्टादशः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootaṣṭādaśa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; द्विगु-संख्या-समास (18th)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootadhyāya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
पुलस्त्यःPulastya
पुलस्त्यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootpulastya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√vac (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
ततःthen
ततः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottatas (अव्यय)
Formअव्यय, क्रम/कारणवाचक (then/from that)
तुindeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्यय, विरोध/विशेष (particle: but/indeed)
देवाःthe gods
देवाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootdeva (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
महिषेणby Mahīṣa (buffalo-demon)
महिषेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootmahiṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
निर्जिताःdefeated
निर्जिताः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeVerb
Rootnir-√ji (धातु)
Formकृदन्त (past passive participle/क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
स्थानानिtheir abodes/positions
स्थानानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootsthāna (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), बहुवचन
संत्यज्यhaving abandoned
संत्यज्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootsam-√tyaj (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्यय; ‘having abandoned’
स-वाहन-आयुधाःwith their vehicles and weapons
स-वाहन-आयुधाः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsa (अव्यय/उपपद) + vāhana (प्रातिपदिक) + āyudha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; द्वन्द्व (vāhana + āyudha) with ‘sa-’ = ‘with’
जग्मुःwent
जग्मुः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√gam (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
पुरस्कृत्यhaving taken (someone) as leader
पुरस्कृत्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootpuras-√kṛ (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), अव्यय; ‘having placed in front/having taken along as leader’
ऋचामहम्the lord of the Ṛks (Bṛhaspati)
ऋचामहम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootṛc (प्रातिपदिक) + aham (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: ऋचाम् अहम् = ‘lord of the ṛcs’ (Bṛhaspati)
तेthey
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; सर्वनाम
द्रष्टुम्to see
द्रष्टुम्:
Prayojana (प्रयोजन)
TypeVerb
Root√dṛś (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (infinitive), अव्यय; प्रयोजन (purpose)
तदाthen
तदा:
Kālādhi karaṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottadā (अव्यय)
Formअव्यय, कालवाचक (time-adverb)
चक्रधरम्the discus-bearer (Viṣṇu)
चक्रधरम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootcakra (प्रातिपदिक) + dhara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; उपपद-तत्पुरुष: चक्रं धरति इति
श्रियःof Śrī (Lakṣmī)
श्रियः:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootśrī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/Genitive), एकवचन
पतिम्lord, husband
पतिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootpati (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
गत्वाhaving gone
गत्वा:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Root√gam (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), अव्यय; ‘having gone’
तुindeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्यय, विशेष/विरोध (particle)
अपश्यन्they saw
अपश्यन्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√paś (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपद (poetic/epic usage)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चय
मिथःtogether/with one another
मिथः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootmithaḥ (अव्यय)
Formअव्यय, परस्परवाचक (reciprocal adverb)
सुरोत्तमौthe two best of the gods
सुरोत्तमौ:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootsura (प्रातिपदिक) + uttama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्विवचन, द्वितीया/प्रथमा (Nom/Acc dual); कर्मधारय: ‘उत्तमौ सुरौ’
स्थितौstanding
स्थितौ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeVerb
Root√sthā (धातु)
Formकृदन्त (past participle/क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, द्विवचन; ‘standing’
खगेन्द्रासनशङ्करौGarudāsana (Viṣṇu) and Śaṅkara (Śiva)
खगेन्द्रासनशङ्करौ:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootkhaga-indra (प्रातिपदिक) + āsana (प्रातिपदिक) + śaṅkara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, द्विवचन; द्वन्द्व: (खगेन्द्रासनः) च (शङ्करः) च; खगेन्द्रासनः = गरुडासनः (bahuvrīhi/tatpurusha sense as epithet)
हिindeed
हि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Roothi (अव्यय)
Formअव्यय, निश्चय/हेतु (particle: indeed/for)
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Root√dṛś (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), अव्यय; ‘having seen’
प्रणम्यhaving bowed
प्रणम्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootpra-√nam (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), अव्यय; ‘having bowed’
एवindeed
एव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rooteva (अव्यय)
Formअव्यय, अवधारण (emphatic particle)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चय
सिद्धिसाधकौthe two accomplishers of powers
सिद्धिसाधकौ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootsiddhi (प्रातिपदिक) + sādhaka (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, द्विवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: सिद्धीनां साधकौ (‘accomplishers of siddhis’)
न्यवेदयन्they reported, informed
न्यवेदयन्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootni-√vid (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
महिषादि-चेष्टितम्the deeds of Mahīṣa and others
महिषादि-चेष्टितम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootmahiṣa (प्रातिपदिक) + ādi (प्रातिपदिक) + ceṣṭita (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष: ‘महिषस्य आदीनां चेष्टितम्’ (deeds of Mahīṣa etc.)
Pulastya → Nārada (explicit: ‘Pulastya uvāca’)
Viṣṇu (Śriyaḥ-pati, Cakradhara, Garuḍa-seat)Śiva (Śaṅkara)Brahmā (Ṛcāmaha)Devas (collectively)
Sectarian HarmonyShaiva-Vaishnava SynthesisDaitya-Deva ConflictDivine counsel and refuge (śaraṇāgati)

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "adbhuta", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

FAQs

The Devas model śaraṇāgati: when power fails, they turn to higher wisdom and divine support, led by Brahmā. The scene implies that restoration of order requires humility, counsel, and alignment with dharma rather than mere force.

Vamśānucarita/Carita (narrative of divine actors) that functions as a bridge into avatāra-kathā: the gods’ defeat and petition is a standard trigger for the Lord’s intervention within Purāṇic historiography.

Viṣṇu and Śiva standing together (surottamau) embodies the Purāṇa’s non-sectarian synthesis: cosmic governance is cooperative, not rivalrous. Garuḍa-seat and cakra mark Viṣṇu’s protective sovereignty, while Śaṅkara’s presence signals complementary ascetic-power and dissolution of obstacles.