अनात्मकम् असत् तुच्छं किं नु तस्यावभासकम् । वेदशास्त्रपुराणानि भूतानि सकलान्यपि ॥ येनार्थवन्ति तं किं नु विज्ञातारं प्रकाशयेत् । क्षुधां देहव्यथां त्यक्त्वा बालः क्रीडति वस्तुनि ॥ तथैव विद्वान् रमते निर्ममो निरहं सुखी । कामान् निष्कामरूपी सञ्चरत्येकचरो मुनिः ॥
अनात्मकम् । असत् । तुच्छम् । किम् । नु । तस्य । अवभासकम् । वेद-शास्त्र-पुराणानि । भूतानि । सकलानि । अपि । येन । अर्थ-वन्ति । तम् । किम् । नु । विज्ञातारम् । प्रकाशयेत् । क्षुधाम् । देह-व्यथाम् । त्यक्त्वा । बालः । क्रीडति । वस्तुनि । तथा । एव । विद्वान् । रमते । निर्ममः । निरहम् । सुखी । कामान् । निष्काम-रूपी । सञ्चरति । एक-चरः । मुनिः ।
anātmakam asat tucchaṃ kiṃ nu tasyāvabhāsakam | vedaśāstrapurāṇāni bhūtāni sakalāny api || yena arthavanti taṃ kiṃ nu vijñātāraṃ prakāśayet | kṣudhāṃ dehavyathāṃ tyaktvā bālaḥ krīḍati vastuni || tathaiva vidvān ramate nirmamo nirahaṃ sukhī | kāmān niṣkāmarūpī sañcaraty ekacaro muniḥ ||
สิ่งที่ไม่ใช่อาตมัน เป็นของไม่จริงและเล็กน้อย—สิ่งนั้นจะส่องสว่างพระอาตมันได้อย่างไร? เวท ศาสตรา ปุราณะ และสรรพสัตว์ทั้งปวงย่อมมีความหมายก็ด้วยพระองค์; แล้วใครเล่าจะทำให้ผู้รู้พระอาตมันนั้นปรากฏ? เด็กละความหิวและความเจ็บกายแล้วเล่นกับสิ่งของฉันใด ผู้รู้ก็รื่นรมย์ฉันนั้น—ไร้ความยึดถือ ไร้อหังการ เป็นสุข. ท่ามกลางอารมณ์ทั้งหลาย เขาดำรงรูปแห่งความไร้ปรารถนา และมุนีผู้เดียวดายย่อมจาริกไป.
What is non-self, unreal, and trifling—what could illumine That (Self)? The Vedas, śāstras, Purāṇas, and all beings too become meaningful through That; what could make the Knower of that (Self) manifest? Having set aside hunger and bodily pain, a child plays with an object; so too the knower delights—without possessiveness, without ego, happy. Moving among objects, taking the form of desirelessness, the solitary sage wanders.
Answers come straight from the texts, with the shlokas they draw on. Ask in your own words.
A free Google sign-in keeps your chat saved across web and the app.
Read Upanishads in the Vedapath app
Scan the QR code to open this directly in the app, with word-by-word meanings, Sanskrit recitation where available, and more.