Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Vishnu Khanda, Shloka 98

विलोक्य तां विशालाक्षीं मुनिर्व्याकुलितेन्द्रियः । बभूव रोषसंतप्तः शशाप च बहु ज्वलन्

vilokya tāṃ viśālākṣīṃ munirvyākulitendriyaḥ | babhūva roṣasaṃtaptaḥ śaśāpa ca bahu jvalan

ครั้นเห็นสตรีตาโตนั้น ฤๅษีมีอินทรีย์ปั่นป่วน; ถูกความโกรธเผาร้อน ลุกโพลงด้วยพิโรธ แล้วจึงเปล่งคำสาปออกมา

विलोक्यhaving looked at
विलोक्य:
Kriya (पूर्वक्रिया/पूर्वकालिक क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-लोक् (धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund), अव्ययवत् प्रयोगः; धातुः लोक्, उपसर्गः वि-; अर्थे ‘दृष्ट्वा/निरीक्ष्य’
ताम्her
ताम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; सर्वनाम
विशालाक्षीम्large-eyed
विशालाक्षीम्:
Karma (Object-qualifier)
TypeAdjective
Rootविशाल + अक्षि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; विशेषणम् (ताम् इति)
मुनिःthe sage
मुनिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
व्याकुलितेन्द्रियःwith agitated senses
व्याकुलितेन्द्रियः:
Karta (Subject-qualifier)
TypeAdjective
Rootव्याकुलित + इन्द्रिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (मुनिः); षष्ठी-तत्पुरुषः (व्याकुलितानि इन्द्रियाणि यस्य)
बभूवbecame
बभूव:
Kriya (Main verb)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
रोषसंतप्तःburning with anger
रोषसंतप्तः:
Karta (Subject-qualifier)
TypeAdjective
Rootरोष + संतप्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (मुनिः); तृतीया/सप्तमी-अर्थे तत्पुरुषः—‘रोषेण संतप्तः’
शशापcursed
शशाप:
Kriya (Main verb)
TypeVerb
Rootशप् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-बोधक अव्यय (conjunction)
बहुmuch, greatly
बहु:
Kriya-visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootबहु (प्रातिपदिक/अव्ययवत्)
Formक्रियाविशेषणरूपेण अव्यय (adverb)
ज्वलन्blazing
ज्वलन्:
Karta (Subject-qualifier)
TypeVerb
Rootज्वल् (धातु)
Formशतृ-प्रत्यय (Present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (मुनिः)

Narrator (Agastya’s discourse context; verse narrates Raibhya’s reaction)

Tirtha: Ayodhyā-kṣetra (āśrama episode)

Type: kshetra

Scene: The sage, eyes blazing, senses unsettled, stands or rises abruptly in the hermitage; the maiden remains poised; the air seems to flare as the curse is about to be uttered.

R
Raibhya
U
Urvāśī

FAQs

Uncontrolled anger disturbs the senses and leads to harsh karmic consequences; Purāṇas often contrast this with later atonement through tīrtha and humility.

The immediate verse sets up the episode; the ensuing verses explicitly glorify a purifying tīrtha in Ayodhyā.

None in this verse; it introduces the curse that later becomes removable through tīrtha-snān in Ayodhyā.