Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 22

मलस्नानं विना मार्गे पादाभ्यंगविवर्जितः । मलधारी क्षीणतनुर्यष्टिहस्तो जितेन्द्रियः

malasnānaṃ vinā mārge pādābhyaṃgavivarjitaḥ | maladhārī kṣīṇatanuryaṣṭihasto jitendriyaḥ

ระหว่างทาง ไม่อาบน้ำชำระกาย และไม่ชโลมเท้า; แบกฝุ่นไคลไว้ กายซูบผอม ถือไม้เท้าในมือ และชนะอินทรีย์แล้ว—

मलस्नानम्bathing (with cleansing)
मलस्नानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमल + स्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative, 2nd), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (मलेन स्नानम्/मलस्य स्नानम्)
विनाwithout
विना:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootविना (अव्यय)
Formउपसर्गसदृश-अव्यय/निपात; ‘without’; द्वितीयासहयोगी
मार्गेon the road / on the way
मार्गे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमार्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (Locative, 7th), एकवचन
पादाभ्यङ्गfoot-massage / anointing of the feet
पादाभ्यङ्ग:
TypeNoun
Rootपाद + अभ्यङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रातिपदिक (समासपूर्वपद); षष्ठी-तत्पुरुषः (पादानाम् अभ्यङ्गः)
विवर्जितःdevoid of / abstaining from
विवर्जितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootवि + वर्ज् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकाले कर्मणि कृदन्तः (Past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘विवर्जित’ = वर्जित/रहित
मलधारीbearing dirt / unclean
मलधारी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootमल + धारिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; उपपद-तत्पुरुषः/षष्ठी-तत्पुरुषः (मलं धारयति)
क्षीणतनुःthin-bodied / emaciated
क्षीणतनुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootक्षीण + तनु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारयः (क्षीणा तनुः यस्य)
यष्टिहस्तःhaving a staff in hand
यष्टिहस्तः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootयष्टि + हस्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहिः (यष्टिः हस्ते यस्य)
जितेन्द्रियःself-controlled
जितेन्द्रियः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootजित + इन्द्रिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहिः (जितानि इन्द्रियाणि यस्य)

Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced)

Tirtha: Vastrāpatha-kṣetra (approach-mārga)

Type: kshetra

Listener: Bhūpati (king)

Scene: A lone pilgrim on a long road: dust on skin and clothes, lean body, staff in hand, un-oiled feet, eyes lowered in restraint; the landscape is arid-coastal with distant shrines, conveying endurance.

S
staff (yaṣṭi)
S
sense-control (jitendriya)

FAQs

Endurance and restraint during yātrā are themselves offerings; hardship becomes worship when guided by self-control.

Vastrāpatha-kṣetra, by describing the austere pilgrim’s manner of approach.

Adopt an austere travel discipline—renounce comforts, remain self-controlled, and proceed with a staff like a vow-bound pilgrim.