Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 103

तदा जाज्वल्यमानं वै कालकूटं प्रभोज्जवलम् । दृष्ट्वा ब्रह्माथ तान्दृष्ट्वा ह्यकर्मज्ञानसुरासुरान् । तेषां शपितुमारेभे नारदेन निवारितः

tadā jājvalyamānaṃ vai kālakūṭaṃ prabhojjavalam | dṛṣṭvā brahmātha tāndṛṣṭvā hyakarmajñānasurāsurān | teṣāṃ śapitumārebhe nāradena nivāritaḥ

ครั้งนั้นพระพรหมทอดพระเนตรเห็นกาลกูฏะอันลุกโพลง สว่างวาบด้วยฤทธิ์อันดุเดือด และทอดพระเนตรเห็นเหล่าเทวะกับอสูรผู้ขาดปัญญาในทางกรรม จึงเริ่มจะสาปพวกเขา แต่พระนารทได้ทัดทานไว้

तदाthen
तदा:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
जाज्वल्यमानम्blazing
जाज्वल्यमानम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootज्वल् (धातु) + शानच् (वर्तमानकृदन्त)
Formवर्तमानकृदन्त (शानच्), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (कालकूटम्) — ‘blazing’
वैindeed
वै:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formनिपात (emphatic particle)
कालकूटम्Kālakūṭa (poison)
कालकूटम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकालकूट (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
प्रभाwith radiance
प्रभा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootप्रभा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
उज्ज्वलम्bright
उज्ज्वलम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउज्ज्वल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (कालकूटम्)
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) + त्वा (क्त्वा)
Formअव्ययकृदन्त (क्त्वान्त), ‘having seen’
ब्रह्माBrahmā
ब्रह्मा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
अथthen
अथ:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक-निपात (then/now)
तान्them
तान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) + त्वा (क्त्वा)
Formअव्ययकृदन्त (क्त्वान्त), ‘having seen’ (पुनरुक्ति)
हिindeed
हि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (emphasis/causal particle)
अकर्मज्ञानसुरासुरान्gods and demons lacking knowledge of proper action
अकर्मज्ञानसुरासुरान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअ-कर्म-ज्ञान-सुर-असुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; समासः—(सुर + असुर) इति द्वन्द्व, तदुपरि कर्मज्ञान-विशेषणपूर्वकसमासः; अर्थः ‘कर्मज्ञानरहितान् सुरासुरान्’
तेषाम्of them
तेषाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्ति, बहुवचन
शपितुम्to curse
शपितुम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeVerb
Rootशप् (धातु) + तुमुन्
Formतुमुनन्त (infinitive), ‘to curse’
आरेभेbegan
आरेभे:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ + रभ् (धातु)
Formलिट्-लकार (परोक्षभूत), प्रथमपुरुष, एकवचन, आत्मनेपद
नारदेनby Nārada
नारदेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootनारद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
निवारितःrestrained / prevented
निवारितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootनि + वार् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मणि—‘was restrained’ (ब्रह्मा)

Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced)

Listener: Purāṇic audience

Scene: Brahmā beholds the fierce, incandescent Kālakūṭa like a living flame-cloud; Devas and Asuras stand confused and morally disoriented; Brahmā raises a hand to curse, but Nārada steps in, calming him with a pacifying gesture and veena at his side.

B
Brahmā
K
Kālakūṭa
D
Devas
A
Asuras
N
Nārada

FAQs

Even divine authority must be guided by discernment and compassion; wise counsel (Nārada) prevents rash punishment.

The Kedārakhaṇḍa context supports the sacred Kedāra geography, though this verse is set in Satyaloka’s divine court.

No ritual prescription; it is a dharma-teaching through narrative (restraint, right action).