Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 5

मध्याह्न ऋषयो विप्रास्तीर्थं जग्मुः स्वकाश्रमात् । तदानीमेव सर्वास्ता ऋषीभार्याः समागताः

madhyāhna ṛṣayo viprāstīrthaṃ jagmuḥ svakāśramāt | tadānīmeva sarvāstā ṛṣībhāryāḥ samāgatāḥ

ครั้นเวลาเที่ยง เหล่าฤๅษีพราหมณ์ออกจากอาศรมของตนไปยังทีรถะเพื่อสรงน้ำศักดิ์สิทธิ์; ในขณะนั้นเอง ภรรยาของเหล่าฤๅษีทั้งปวงก็มาชุมนุมกันที่นั่น

मध्याह्नेat midday
मध्याह्ने:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमध्याह्न (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन — Locative singular
ऋषयःsages
ऋषयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — Nominative plural
विप्राःbrahmins
विप्राः:
Apposition (समनाधिकरण)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — Nominative plural
तीर्थम्to the sacred ford/pilgrimage place
तीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन — Accusative singular
जग्मुःwent
जग्मुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट् (Perfect/लिट्), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन — 3rd pl perfect of √गम्
स्वक-आश्रमात्from their own hermitage
स्वक-आश्रमात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootस्वक (प्रातिपदिक) + आश्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/पञ्चमी), एकवचन — Ablative singular; ‘own’ + ‘hermitage’
तदानीम्then / at that time
तदानीम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतदानीम् (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय — temporal adverb
एवindeed / just
एव:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिपात — emphatic particle
सर्वाःall
सर्वाः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — Nominative plural
ताःthose (women)
ताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — Pronoun, nominative plural
ऋषी-भार्याःwives of the sages
ऋषी-भार्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक) + भार्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — Nominative plural; ‘sages’ + ‘wives’
समागताःassembled / came together
समागताः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + आ + गम् (धातु)
Formक्त (Past passive participle/क्त), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — PPP used predicatively

Lomaśa

Tirtha: दारुवन-तीर्थ (स्नानस्थान)

Type: ghat

Scene: मध्याह्न-प्रकाशे आश्रमात् निर्गताः ऋषयः कमण्डलु-धारिणः तीर्थतटं प्रति; तटदेशे ऋषीभार्याः समूहेन समागताः, जल-दीप्तिः, शान्त-गृह्य-परिवेशः

Ṛṣis
T
Tīrtha

FAQs

It situates the sacred story in a pilgrimage rhythm—āśrama life oriented toward tīrtha and ritual purity.

A tīrtha in the Dāruvana setting is referenced generally; the exact named tīrtha is not specified in this verse.

Implied tīrtha-visit/snānācāra (going to a sacred ford for bathing/rites), though not spelled out as a command.