Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 60

दृष्टस्तदानीं जगदेकबंधुर्महात्मभिर्देववरैः सुपूजितः । संस्तूयमानो विविधैर्वचोभिः प्रत्यग्रूपैः श्रुतिसंमतैश्च

dṛṣṭastadānīṃ jagadekabaṃdhurmahātmabhirdevavaraiḥ supūjitaḥ | saṃstūyamāno vividhairvacobhiḥ pratyagrūpaiḥ śrutisaṃmataiśca

ครานั้นได้ประจักษ์ “สหายหนึ่งเดียวของโลก” ผู้ได้รับการบูชาอย่างประเสริฐจากเหล่าเทวะผู้เลิศและมีจิตมหา; และถูกสรรเสริญด้วยถ้อยคำหลากหลาย อันงดงามสดใหม่ และสอดคล้องกับพระเวท

दृष्टःseen
दृष्टः:
Karma-bhava predicate (कर्मणि-विशेषण)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) → दृष्ट (कृदन्त)
Formभूतकृदन्तः (past passive participle), प्रथमा, एकवचन, पुंलिङ्ग; कर्मणि—‘दृष्टः’ = seen
तदानीम्at that time
तदानीम्:
Kriya-viseshana (Time/कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतदानीम् (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
जगत्-एक-बंधुःthe sole kinsman of the world
जगत्-एक-बंधुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजगत् (प्रातिपदिक) + एक (प्रातिपदिक) + बन्धु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः (जगतः एकः बन्धुः)
महात्मभिःby the great souls
महात्मभिः:
Karana/Agent in passive (कर्ता-करण)
TypeNoun
Rootमहात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
देववरैःby the best of the gods
देववरैः:
Karana/Agent in passive (कर्ता-करण)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक) + वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; कर्मधारय/तत्पुरुष-भावः (देवानां वराः/श्रेष्ठदेवाः)
सुपूजितःwell worshipped
सुपूजितः:
Karma-bhava predicate (कर्मणि-विशेषण)
TypeVerb
Rootसु (अव्यय-उपसर्ग) + पूज् (धातु) → पूजित (कृदन्त)
Formभूतकृदन्तः (past passive participle), प्रथमा, एकवचन, पुंलिङ्ग; उपसर्ग ‘सु’ (well)
संस्तूयमानःbeing praised
संस्तूयमानः:
Karta (Subject with passive participle/कर्ता)
TypeVerb
Rootसम् (उपसर्ग) + स्तु (धातु) → स्तूयमान (कृदन्त)
Formवर्तमानकृदन्तः (present passive participle), प्रथमा, एकवचन, पुंलिङ्ग; कर्मणि—‘being praised’
विविधैःwith various
विविधैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; विशेषणम् ‘वचोभिः’
वचोभिःby words/speeches
वचोभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवचस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
प्रत्यग्रूपैःwith fresh/choice expressions
प्रत्यग्रूपैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootप्रत्यग् (प्रातिपदिक) + रूप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; कर्मधारयः (प्रत्यग्-रूप = नवीन/उत्तम-रूप) विशेषणम् ‘वचोभिः’
श्रुतिसंमतैःapproved by the Vedas
श्रुतिसंमतैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootश्रुति (प्रातिपदिक) + संमत (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (श्रुत्या संमतः = approved by the Veda) विशेषणम् ‘वचोभिः/प्रत्यग्रूपैः’
and
:
Connector (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपातः (conjunction)

Sūta (Lomaharṣaṇa) narrating to the sages (contextual)

Tirtha: Kedāra

Type: kshetra

Listener: Ṛṣi audience (frame)

Scene: Śiva is seen directly by great beings; devas perform elaborate pūjā; waves of hymns rise—varied yet Veda-harmonious; Śiva’s expression is intimate, like a universal friend.

Ś
Śiva
D
Devas (Devavarāḥ)
Ś
Śruti (Veda)

FAQs

Darśana of Śiva is joined with śruti-sammata stuti—devotion aligned with Vedic truth becomes the highest praise.

Kedāra is implied as the sacred setting where the gods obtain Śiva’s darśana.

The verse emphasizes pūjā (worship) and stotra (praise), especially speech consistent with śruti.