Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 36

चण्डीमुद्दिश्य प्रमथानन्यांश्चैव तथाविधान् । यूयं चैव मया प्रोक्ता मा कोपं कर्त्तुमर्हथ

caṇḍīmuddiśya pramathānanyāṃścaiva tathāvidhān | yūyaṃ caiva mayā proktā mā kopaṃ karttumarhatha

เกศวะตรัสแก่จัณฑีและเหล่าประมถะกับพวกเดียวกันว่า “เราได้สั่งสอนพวกท่านแล้ว ท่านทั้งหลายไม่ควรปล่อยให้โทสะครอบงำ”

चण्डीम्Caṇḍī (goddess)
चण्डीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootचण्डी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
उद्दिश्यhaving addressed / intending
उद्दिश्य:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootउद्+दिश् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (Gerund/Absolutive), ‘having addressed/aiming at’
प्रमथान्the Pramathas (Śiva’s attendants)
प्रमथान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्रमथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
अन्यान्other
अन्यान्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण (प्रमथान् इत्यस्य)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed/just
एव:
Sambandha (Emphasis/अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिश्चय/अवधारण-अव्यय (emphatic particle)
तथाthus/so
तथा:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (adverb of manner)
अविधान्of such a kind / so constituted
अविधान्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअविध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण (प्रमथान्/अन्यान् इत्यस्य)
यूयम्you (all)
यूयम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुषार्थे मध्यमपुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed
एव:
Sambandha (Emphasis/अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्यय (emphasis)
मयाby me
मया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमपुरुष-सर्वनाम, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन
प्रोक्ताः(you) were told / instructed
प्रोक्ताः:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र+वच् (धातु)
Formभूतकालिक-कृदन्त (क्त-प्रत्यय, Past Passive Participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; ‘(you) have been told’
माdo not
मा:
Pratiṣedha (Prohibition/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootमा (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (prohibitive particle)
कोपम्anger
कोपम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकोप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
कर्तुम्to do / to make
कर्तुम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्यय (Infinitive), ‘to do/make’
अर्हथyou ought / you are fit
अर्हथ:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootअर्ह् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद

Keśava (Viṣṇu)

Tirtha: Kedāra/Kedāranātha kṣetra

Type: kshetra

Scene: Keśava addresses Caṇḍī and fierce pramathas, raising a calming hand; the gaṇas bristle yet listen, weapons lowered but eyes still fiery; Himalayan backdrop and Śiva’s presence implied nearby.

K
Keśava (Viṣṇu)
C
Caṇḍī
P
Pramathas

FAQs

Mastery over anger is a core dharmic discipline; even divine attendants must act with restraint.

The teaching is embedded in Kedārakhaṇḍa’s Kedāra setting, supporting the Mahātmya’s tone of sacred order.

None; it is an ethical injunction (do not indulge anger).