Previous Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 87

एतन्महेशस्य वचो निशम्य सुरासुराः किंनरचारणाश्च । पूजाविधानं परमार्थतोऽपि पप्रच्छुरेनं च तदा गिरीशम्

etanmaheśasya vaco niśamya surāsurāḥ kiṃnaracāraṇāśca | pūjāvidhānaṃ paramārthato'pi papracchurenaṃ ca tadā girīśam

ครั้นเหล่าเทวะและอสูร พร้อมทั้งกิṃนระและจารณะ ได้สดับพระวาจาแห่งพระมหेशแล้ว จึงทูลถามพระคิรีศะโดยพิสดารถึงระเบียบพิธีบูชาที่แท้จริง

एतत्this
एतत्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति (2nd/द्वितीया), एकवचन; 'this' (object of 'niśamya' as heard)
महेशस्यof Maheśa
महेशस्य:
Sambandha (Genitive: of)
TypeNoun
Rootमहेश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी विभक्ति, एकवचन
वचःspeech/words
वचः:
Karma (Object; apposition to 'etat')
TypeNoun
Rootवचस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन
निशम्यhaving heard
निशम्य:
Pūrvakāla-kriyā (Prior action)
TypeIndeclinable
Rootनि + शम् (धातु) + ल्यप् (अव्ययीभाव/कृदन्त)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (absolutive/gerund): 'having heard'
सुरासुराःgods and demons
सुरासुराः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootसुर + असुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्व (सुराश्च असुराश्च)
किंनरचारणाःKiṃnaras and Cāraṇas
किंनरचारणाः:
Karta (Subject; in coordination)
TypeNoun
Rootकिंनर + चारण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्व (किंनराश्च चारणाश्च)
and
:
Samuccaya (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
पूजाविधानम्the method of worship
पूजाविधानम्:
Karma (Object of 'papracchuḥ')
TypeNoun
Rootपूजा + विधान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (पूजायाः विधानम्)
परमार्थतःtruly/in essence
परमार्थतः:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootपरमार्थतः (अव्यय; तसिल्)
Formअव्यय; तसिल्-प्रत्ययान्त (ablatival adverb): 'in truth/from the highest meaning'
अपिalso/even
अपि:
Sambandha-bodhaka (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (also/even)
पप्रच्छुःasked
पप्रच्छुः:
Kriyā (Main verb)
TypeVerb
Rootप्र + पृच्छ् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; परस्मैपद
एनम्him
एनम्:
Karma (Object: whom they asked)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक; एनद्-आदेश)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम (him/this person)
and
:
Samuccaya (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
तदाthen
तदा:
Kāla-adhikaraṇa (Temporal)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (then)
गिरीशम्Giriśa (Lord of the mountain)
गिरीशम्:
Karma (Apposition to 'enam')
TypeNoun
Rootगिरि + ईश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (गिरीणाम् ईशः)

Narrator (contextual—within Māheśvarakhaṇḍa, often Sūta/Lomaharṣaṇa relaying the account)

Tirtha: Kedāra-kṣetra (context for forthcoming pūjā-vidhāna)

Type: kshetra

Scene: A grand celestial congregation—devas, asuras, kiṃnaras, cāraṇas—standing with folded hands before Girīśa, asking for the true worship procedure; atmosphere of solemn curiosity.

M
Maheśa (Śiva)
G
Girīśa (Śiva)
S
Suras
A
Asuras
K
Kiṃnaras
C
Cāraṇas

FAQs

Even exalted beings seek correct worship guidance; true devotion includes learning proper pūjā-vidhi.

The setting belongs to the Kedārakhaṇḍa sacred geography, but this verse emphasizes instruction in worship rather than a single named tirtha.

An inquiry into pūjā-vidhāna—requesting the detailed and essential method of worship from Śiva.