Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 49

जपमानाः परं जप्यं निविष्टाः संगमे वयम् । भास्करं समवेक्षंतश्चिंतयंतो हरिं हृदि

japamānāḥ paraṃ japyaṃ niviṣṭāḥ saṃgame vayam | bhāskaraṃ samavekṣaṃtaściṃtayaṃto hariṃ hṛdi

เมื่อเรานั่ง ณ สังฆมอันศักดิ์สิทธิ์ เราก็สวดจปะมन्त्रอันสูงสุด เพ่งมองพระสุริยะ และระลึกถึงพระหริในดวงใจ

जपमानाःchanting
जपमानाः:
Karta (Doer/कर्ता)
TypeVerb
Rootजप् (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले कर्तरि कृदन्त (present active participle); पुंलिङ्ग; प्रथमा; बहुवचन
परम्supreme
परम्:
Karma (Qualifier/कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन
जप्यम्that which is to be chanted (mantra)
जप्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootजप् (धातु) + यत् (कृदन्त)
Formकर्मणि यत्-प्रत्ययान्त (gerundive); नपुंसकलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन
निविष्टाःseated, settled
निविष्टाः:
Karta (State of subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootनि-विश् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (past participle); पुंलिङ्ग; प्रथमा; बहुवचन
संगमेat the confluence
संगमे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंगम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सप्तमी; एकवचन
वयम्we
वयम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा; बहुवचन
भास्करम्the Sun
भास्करम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootभास्कर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन
समवेक्षन्तःlooking at
समवेक्षन्तः:
Karta (Doer/कर्ता)
TypeVerb
Rootसम्-अव-ईक्ष् (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले कर्तरि कृदन्त (present active participle); पुंलिङ्ग; प्रथमा; बहुवचन
चिन्तयन्तःmeditating on
चिन्तयन्तः:
Karta (Doer/कर्ता)
TypeVerb
Rootचिन्त् (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले कर्तरि कृदन्त; पुंलिङ्ग; प्रथमा; बहुवचन
हरिम्Hari (Vishnu)
हरिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन
हृदिin the heart
हृदि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootहृद् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी; एकवचन

Sūta (Lomaharṣaṇa) (deduced)

Tirtha: Mahī–Sāgara-saṅgama

Type: sangam

Scene: At dawn by the ocean confluence, ascetics and brāhmaṇas sit in meditation; the rising Sun is on the horizon, while a subtle image of Hari is envisioned within the heart-lotus.

B
Bhāskara (Sūrya)
H
Hari (Viṣṇu)

FAQs

Outer worship and inner remembrance unite: japa at a tīrtha is completed by meditating on the Lord in the heart.

The saṅgama (confluence) where practice of japa and contemplation is portrayed as especially fruitful.

Japa of the ‘supreme’ recitation and contemplative worship—gazing at Sūrya while remembering Hari inwardly.