Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 84

तद्दृष्ट्वा चातिहृष्टोहमासं रोमांचकंचुकः । अब्रवं मुनिशार्दूलं हर्षगद्गदया गिरा

taddṛṣṭvā cātihṛṣṭohamāsaṃ romāṃcakaṃcukaḥ | abravaṃ muniśārdūlaṃ harṣagadgadayā girā

ครั้นได้เห็นแล้ว เราปลื้มปีติยิ่งนัก กายเกิดขนลุกซู่; แล้วเรากล่าวแก่ “พยัคฆ์แห่งมุนี” ด้วยวาจาสั่นไหวด้วยความยินดี

तत्that (place/thing)
तत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्गम्, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative), एकवचनम् (Singular)
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्तम् (Gerund/Absolutive), ‘having seen’
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-बोधक-अव्ययम् (conjunction)
अतिहृष्टःoverjoyed
अतिहृष्टः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअतिहृष्ट (प्रातिपदिक)
Formविशेषणम्, पुंलिङ्गम्, प्रथमा-विभक्तिः (Nominative), एकवचनम् (Singular)
अहम्I
अहम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formसर्वनाम, प्रथमा-विभक्तिः (Nominative), एकवचनम् (Singular)
आसम्was
आसम्:
Kriya (Copula/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलङ्-लकारः (Imperfect/Past), उत्तम-पुरुषः (1st person), एकवचनम् (Singular), परस्मैपदम्
रोमाञ्चकञ्चुकःwith body covered in goosebumps
रोमाञ्चकञ्चुकः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootरोमाञ्च + कञ्चुक (प्रातिपदिके)
Formतत्पुरुष-समासः (षष्ठी-तत्पुरुषः: ‘रोमाञ्चस्य कञ्चुकः’ = ‘one whose garment is horripilation’ → ‘covered with goosebumps’), पुंलिङ्गम्, प्रथमा-विभक्तिः (Nominative), एकवचनम् (Singular)
अब्रवम्I said
अब्रवम्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलङ्-लकारः (Imperfect/Past), उत्तम-पुरुषः (1st person), एकवचनम् (Singular), परस्मैपदम्
मुनिशार्दूलम्to the tiger among sages
मुनिशार्दूलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमुनि + शार्दूल (प्रातिपदिके)
Formतत्पुरुष-समासः (षष्ठी-तत्पुरुषः: ‘मुनीनां शार्दूलः’ = ‘tiger among sages’), पुंलिङ्गम्, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative), एकवचनम् (Singular)
हर्षगद्गदयाwith a joy-choked (stammering)
हर्षगद्गदया:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootहर्ष + गद्गद (प्रातिपदिके)
Formतत्पुरुष-समासः (तृतीया-तत्पुरुषः/हेतौ: ‘हर्षेण गद्गदा’ = ‘stammering due to joy’), स्त्रीलिङ्गम्, तृतीया-विभक्तिः (Instrumental), एकवचनम् (Singular)
गिराvoice, speech
गिरा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootगिर्/गीर् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गम्, तृतीया-विभक्तिः (Instrumental), एकवचनम् (Singular)

Nārada

Tirtha: Mahī-tīra

Type: ghat

Listener: Bhṛgu (muniśārdūla)

Scene: At the riverbank, the narrator stands with gooseflesh, hands slightly raised in reverence; Bhṛgu is seated/standing calmly like a lion among sages; the river shimmers behind them.

N
Nārada
B
Bhṛgu

FAQs

Direct encounter with a tīrtha can awaken intense devotion and reverence.

The sacred Mahī riverbank region previously described, associated with great puṇya.

No explicit prescription; it describes devotional transformation upon darśana.