Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 1

शिवशर्मोवाच । का इमा रूपलावण्य सौभाग्यनिधयः स्त्रियः । दिव्यालंकारधारिण्यो दिव्यभोगसमन्विताः

śivaśarmovāca | kā imā rūpalāvaṇya saubhāgyanidhayaḥ striyaḥ | divyālaṃkāradhāriṇyo divyabhogasamanvitāḥ

ศิวศรมะกล่าวว่า: “สตรีเหล่านี้คือผู้ใด—เป็นขุมทรัพย์แห่งรูปโฉม ความงาม และสิริมงคล—ประดับด้วยอาภรณ์ทิพย์ และพร้อมด้วยสุขเสวยแห่งสวรรค์?”

शिवशर्मःŚivaśarman
शिवशर्मः:
Karta (Speaker/कर्ता)
TypeNoun
Rootशिवशर्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (परोक्शभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्
काwho?
का:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकिम् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; प्रश्नवाचक-सर्वनाम
इमाःthese
इमाः:
Karta (Subject complement/कर्ता)
TypeNoun
Rootइदम् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; निर्देशवाचक-सर्वनाम
रूपलावण्यbeauty and grace
रूपलावण्य:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeNoun
Rootरूप (प्रातिपदिक) + लावण्य (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्वसमासः (रूपं च लावण्यं च); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन (समाहार-द्वन्द्व; विशेषणभावेन प्रयुक्तम्)
सौभाग्यनिधयःtreasures of good fortune
सौभाग्यनिधयः:
Karta (Predicate nominative/कर्ता)
TypeNoun
Rootसौभाग्य (प्रातिपदिक) + निधि (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः (सौभाग्यस्य निधयः); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
स्त्रियःwomen
स्त्रियः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
दिव्यालंकारधारिण्यःwearing divine ornaments
दिव्यालंकारधारिण्यः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक) + अलंकार (प्रातिपदिक) + धारिणी (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषः (दिव्याः अलंकाराः येषां/या धारयन्ति); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषणम् (स्त्रियः)
दिव्यभोगसमन्विताःendowed with divine enjoyments
दिव्यभोगसमन्विताः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक) + भोग (प्रातिपदिक) + समन्वित (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषः (दिव्यैः भोगैः समन्विताः); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; (स्त्रियः इत्यस्य विशेषणं—लिङ्गव्यत्ययः काव्ये)

Śivaśarmā

Tirtha: Kāśī (frame)

Type: kshetra

Listener: Purāṇic audience (implied)

Scene: Śivaśarmā, astonished, gestures toward a group of radiant women wearing divine ornaments; his posture is inquisitive, while the women stand in composed splendor amid a luxurious, otherworldly cityscape.

Ś
Śivaśarmā
C
celestial women (Apsaras implied)

FAQs

It introduces inquiry (praśna) in sacred narrative—wonder becomes the doorway to instruction about divine order and merit.

The chapter belongs to the Kāśīkhaṇḍa (Kāśī/Vārāṇasī setting), though the verse itself is descriptive and interrogative.

None; it is a narrative question preparing for explanation.