Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 50

उदरेणातितुच्छेन विशिरेण मृदुत्वचा । योषिद्भवति भोगाढ्या नित्यं मिष्टान्नसेविनी

udareṇātitucchena viśireṇa mṛdutvacā | yoṣidbhavati bhogāḍhyā nityaṃ miṣṭānnasevinī

สตรีผู้มีหน้าท้องเล็กมาก มีกระดูกปูดโปน และมีผิวพรรณนุ่มนวล กล่าวกันว่าเป็นผู้มั่งคั่งด้วยความสุขสมบูรณ์ และได้บริโภคอาหารรสหวานอยู่เป็นนิตย์

उदरेणwith (her) belly
उदरेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootउदर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्
अतितुच्छेनwith very small (one)
अतितुच्छेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootअति-तुच्छ (प्रातिपदिक; अति + तुच्छ)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (उदरेण)
विशिरेणwith a distinct/prominent head (part)
विशिरेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootवि-शिर (प्रातिपदिक; वि + शिर)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (उदरेण)
मृदुत्वचाwith soft skin
मृदुत्वचा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमृदु-त्वच् (प्रातिपदिक; मृदु + त्वच्)
Formस्त्रीलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्
योषित्a woman
योषित्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयोषित् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
भवतिbecomes/is
भवति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√भू (धातु)
Formलट् (Present), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्
भोगाढ्याrich in enjoyments
भोगाढ्या:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootभोग-आढ्य (प्रातिपदिक; भोग + आढ्य)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (योषित्)
नित्यम्always
नित्यम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootनित्य (प्रातिपदिक)
Formअव्ययम्; कालवाचक-क्रियाविशेषणम् (adverb of time)
मिष्टान्नसेविनीone who eats sweet food
मिष्टान्नसेविनी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootमिष्ट-अन्न-सेविन् (प्रातिपदिक; मिष्ट + अन्न + सेविन्)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (योषित्)

Skanda

Tirtha: Kāśī

Type: kshetra

Scene: A gentle, descriptive tableau: the narrator speaks of ‘soft skin’ and ‘sweet-food enjoyment’ as signs of comfort, with offerings and sweets hinted in the setting.

K
Kāśī (Vārāṇasī)

FAQs

Worldly comfort (bhoga) is presented as a possible outcome of certain signs, while Purāṇic teaching ultimately encourages using prosperity in dharmic ways.

The discourse belongs to Kāśī Khaṇḍa’s Kāśī framework, not to a specific tīrtha description in this verse.

None.