Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 49

युगपन्नो हृतं सर्वमेकस्मिन्भार्गवे हृते । धिगस्मान्कुलपूज्यो यैरेकोपि कुलसत्तमः । गुरुः सर्वसमर्थश्च त्राता त्रातो न चापदि

yugapanno hṛtaṃ sarvamekasminbhārgave hṛte | dhigasmānkulapūjyo yairekopi kulasattamaḥ | guruḥ sarvasamarthaśca trātā trāto na cāpadi

“ชั่วพริบตา ทุกสิ่งของเราสูญสิ้น เมื่อภารควะผู้นั้นเพียงผู้เดียวถูกชิงไป น่าละอายแก่เรา—ผู้ซึ่งมิได้ปกป้องแม้แต่ยอดแห่งตระกูล ครูผู้ควรบูชา ผู้สามารถรอบด้าน และผู้คุ้มครอง ในยามคับขัน”

युगपत्all at once
युगपत्:
Kala (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootयुगपत् (अव्यय)
Formकाल/प्रकारवाचक अव्यय — adverb ‘simultaneously’
नःof us
नः:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी, बहुवचन — enclitic ‘of us/to us’ (here genitive)
हृतम्was taken away
हृतम्:
Kriya (Predicate/क्रिया-भाव)
TypeAdjective
Rootहृ (धातु) → हृत (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — PPP agreeing with सर्वम्
सर्वम्everything
सर्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — ‘everything’
एकस्मिन्in one (person)
एकस्मिन्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, सप्तमी, एकवचन — Locative singular
भार्गवेin the Bhārgava (Śukra)
भार्गवे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootभार्गव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन — Locative singular
हृतेwhen (he) was taken away
हृते:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootहृ (धातु) → हृत (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन — PPP used locative absolute ‘when (he) was taken’
धिक्shame on!
धिक्:
Sambandha (Exclamation)
TypeIndeclinable
Rootधिक् (अव्यय)
Formनिन्दार्थक अव्यय — interjection of censure
अस्मान्us
अस्मान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, द्वितीया, बहुवचन — Accusative plural
कुलपूज्यःthe one revered by the clan
कुलपूज्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकुल + पूज्य (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (कुलस्य पूज्यः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — Nominative singular
यैःby whom
यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन — Relative pronoun, instrumental plural
एकःone
एकः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — Nominative singular
अपिeven
अपि:
Sambandha (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसम्भावना/अपि-कारक अव्यय — particle ‘even/also’
कुलसत्तमःthe best of the clan
कुलसत्तमः:
Karta (Apposition/कर्ता-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकुल + सत्तम (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (कुलस्य सत्तमः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — Nominative singular
गुरुःteacher
गुरुः:
Karta (Apposition/कर्ता-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootगुरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — Nominative singular
सर्वसमर्थःall-capable
सर्वसमर्थः:
Karta (Apposition/कर्ता-सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootसर्व + समर्थ (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय (सर्वः समर्थः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — Nominative singular
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय — conjunction
त्राताprotector
त्राता:
Karta (Apposition/कर्ता-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootत्रातृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — Nominative singular
त्रातः(was) not protected/saved
त्रातः:
Karta (Predicate/कर्ता-भाव)
TypeAdjective
Rootत्रा (धातु) → त्रात (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — PPP ‘saved/protected’ (negated)
not
:
Sambandha (Negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक अव्यय — negation particle
and/nor
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय — conjunction (here with न = ‘nor’)
आपदिin calamity
आपदि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootआपद् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन — Locative singular

Andhaka

Scene: Andhaka’s face tight with shame and anger; daitya elders avert their gaze; the absent guru is felt as an empty seat—an unfilled throne-like āsana symbolizing the lost protector.

A
Andhaka
B
Bhārgava (Śukra)
N
Nandin (implied)

FAQs

Reverence for the guru must be matched by responsible protection and right conduct; neglect of duty in crisis brings moral disgrace.

No specific tīrtha is named in this verse; it is part of the Kāśī-khaṇḍa’s broader Shaiva sacred history.

None.