Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 32

ततस्तु षोडशाब्दांते राक्षसोयं मुनीश्वराः । भक्षितुं गालवमुनिं धर्मतीर्थनिवासिनम्

tatastu ṣoḍaśābdāṃte rākṣasoyaṃ munīśvarāḥ | bhakṣituṃ gālavamuniṃ dharmatīrthanivāsinam

จากนั้น เมื่อครบสิบหกปี ข้าแต่ยอดแห่งฤๅษี รากษสตนนี้ก็ได้ออกเดินทางเพื่อไปกินพระกาลวะมุนี ผู้พำนักอยู่ที่ธรรมตึรถะ

ततःthen
ततः:
Kāla-adhikarana (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, तसिल्; 'then/from there'
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय, निपात/समुच्चय-भेदक
षोडशाब्दान्तेat the end of sixteen years
षोडशाब्दान्ते:
Kāla-adhikarana (कालाधिकरण)
TypeNoun
Rootषोडशाब्दान्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (षोडशानाम् अब्दानाम् अन्ते)
राक्षसःthe demon
राक्षसः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootराक्षस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
अयम्this
अयम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
मुनीश्वराःO lords of sages
मुनीश्वराः:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमुनीश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th), बहुवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (मुनीनां ईश्वराः)
भक्षितुम्to devour
भक्षितुम्:
Prayojana (प्रयोजन/उद्देश्य)
TypeVerb
Rootभक्ष् (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (infinitive), परस्मैपद-धातु; प्रयोजनार्थक
गालवमुनिम्sage Gālava
गालवमुनिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootगालवमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; समासः कर्मधारयः (गालवः मुनिः)
धर्मतीर्थनिवासिनम्dwelling at Dharmatīrtha
धर्मतीर्थनिवासिनम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootधर्मतीर्थ-निवासिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; समासः सप्तमी-तत्पुरुषः (धर्मतीर्थे निवासिन्)

Narrator (contextual Purāṇic narrator within Setu-khaṇḍa)

Tirtha: Dharmatīrtha

Type: kshetra

Listener: Munīśvarāḥ (addressed)

Scene: A fierce rākṣasa advances toward a tranquil hermitage by Dharmatīrtha; sage Gālava sits in meditation near water, deer and birds startled; tension between serenity and looming violence.

R
Rākṣasa
G
Gālava
D
Dharmatīrtha

FAQs

Even in sacred places, adharma may arise—but it becomes the occasion for dharma’s protection and the revelation of divine power.

Dharmatīrtha, where the sage Gālava is said to reside.

No direct prescription; the verse introduces a crisis at the tīrtha that leads to divine intervention.