Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 53

तपसा तस्य तुष्टः सञ्छूलपाणिर्महेश्वरः । प्रादुरासीस्त्वया दीप्त्या दिशोदशविभासयन्

tapasā tasya tuṣṭaḥ sañchūlapāṇirmaheśvaraḥ | prādurāsīstvayā dīptyā diśodaśavibhāsayan

ด้วยตบะของท่านนั้น พระมหेशวรผู้ทรงตรีศูลทรงพอพระทัย แล้วทรงปรากฏพระองค์ เปล่งรัศมีส่องสว่างทั่วทิศทั้งสิบ

तपसाby/through austerity
तपसा:
Hetu (हेतु/Cause)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (Instrumental/3rd), एकवचन
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive relation)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (Genitive/6th), एकवचन; सर्वनाम
तुष्टःpleased
तुष्टः:
Kriya (क्रिया/State)
TypeVerb
Rootतुष् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विधेय-विशेषण (predicate adjective)
सञ्छूलपाणिःthe one whose hand holds a trident
सञ्छूलपाणिः:
Karta (कर्ता/Subject, appositive)
TypeNoun
Rootशूल (प्रातिपदिक) + पाणि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—शूलः पाणौ यस्य सः (बहुव्रीहि)
महेश्वरःMaheśvara (Śiva)
महेश्वरः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootमहेश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—महान् ईश्वरः (कर्मधारय/तत्पुरुष-रूढि)
प्रादुरासीत्appeared, manifested
प्रादुरासीत्:
Kriya (क्रिया/Predicate)
TypeVerb
Rootप्रादुर् (अव्यय) + अस् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; ‘प्रादुर्’ उपसर्गवत् (appearing)
त्वयाto/for you; in your presence (by you)
त्वया:
Sahakari/Anubandha (सहकारी/Associated agent)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतृतीया, एकवचन; सर्वनाम
दीप्त्याwith radiance
दीप्त्या:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootदीप्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
दिशःdirections
दिशः:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootदिश् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (Accusative/2nd), बहुवचन
दशten
दश:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदश (संख्या-प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत् संख्याशब्दः; ‘दिशः’ इत्यस्य विशेषणम् (ten)
विभासयन्illuminating
विभासयन्:
Kriya (क्रिया/Concurrent action)
TypeVerb
Rootवि + भास् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (Present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘महेश्वरः’ इत्यस्य विशेषणम्

Hari (Viṣṇu)

Tirtha: Dharmapuṣkariṇī / Setu-kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Listener: Muni-sattama/mahāmune (contextual from surrounding)

Scene: Mahēśvara with trident appears before the ascetic, body blazing with light that floods all ten directions; the ocean and sky reflect the radiance; attendants (gaṇas) may be faintly visible.

M
Maheśvara
Ś
Śiva
T
Triśūla (trident)
D
Dharma

FAQs

Sincere tapas culminates in divine grace—God reveals Himself when austerity matures into purity.

The Dharmapuṣkariṇī setting is validated by Śiva’s manifestation connected to Dharma’s austerities.

Austerity (tapas) as the means to obtain darśana (divine manifestation).