Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 73

तस्य क्षेत्रस्य महिमा मया त्वत्तोऽवधारितः । स्वस्ति तेऽस्तु गमिष्यामि धर्मारण्यदिदृक्षया

tasya kṣetrasya mahimā mayā tvatto'vadhāritaḥ | svasti te'stu gamiṣyāmi dharmāraṇyadidṛkṣayā

ข้าพเจ้าได้ทราบมหิมาแห่งเขตศักดิ์สิทธิ์นั้นจากท่านแล้ว ขอความสวัสดิมงคลจงมีแก่ท่าน; บัดนี้ข้าพเจ้าจะออกเดินทาง ด้วยปรารถนาจะได้เห็นธรรมารัณยะ

तस्यof that
तस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे/नपुंसकलिङ्गे, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन (Singular) — सर्वनाम
क्षेत्रस्यof the sacred place/field
क्षेत्रस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
महिमाgreatness, glory
महिमा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहिमा (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
मयाby me
मया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअहम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formत्रिलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन — सर्वनाम
त्वत्तःfrom you
त्वत्तः:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootत्वद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formत्रिलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन — सर्वनाम
अवधारितःascertained, understood
अवधारितः:
Karta-samānādhikaraṇa (Predicate to subject/विशेष्यसमनाधिकरण)
TypeVerb
Rootअव-√धृ (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (Past passive participle/क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अर्थे—‘निश्चितीकृतः/अवगतम्’
स्वस्तिwell-being; may it be well
स्वस्ति:
Sambodhana/Prayojana (Benediction/आशीः)
TypeIndeclinable
Rootस्वस्ति (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; आशीर्वादार्थक-निपात (benedictive particle)
तेto you/for you
ते:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootत्वद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formत्रिलिङ्ग, चतुर्थी (4th/Dative), एकवचन — सर्वनाम
अस्तुmay it be
अस्तु:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√अस् (धातु)
Formलोट् (Imperative/आज्ञार्थ), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
गमिष्यामिI shall go
गमिष्यामि:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√गम् (धातु)
Formलृट् (Simple future/भविष्यत्), उत्तमपुरुष (1st person), एकवचन; परस्मैपद
धर्मारण्य-दिदृक्षयाwith the desire to see Dharmāraṇya
धर्मारण्य-दिदृक्षया:
Hetu/Karana (Purpose-cause/हेतु)
TypeNoun
Rootधर्मारण्य (प्रातिपदिक) + दिदृक्षा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; हेत्वर्थे तृतीया (instrumental of purpose): ‘दिदृक्षया’ = ‘द्रष्टुमिच्छया’

Unspecified in snippet (contextual speaker within Vyāsa–Pāṇḍava dialogue of the adhyāya)

Tirtha: धर्मारण्य

Type: kshetra

Scene: एक श्रोता/यात्री हाथ जोड़कर वक्ता को प्रणाम करता है, ‘स्वस्ति’ कहकर विदा लेता है; पृष्ठभूमि में वन-क्षेत्र की ओर जाने वाला पथ, तीर्थ-यात्रा का संकेत।

D
Dharmāraṇya
K
kṣetra

FAQs

True faith culminates in darśana—after hearing a tīrtha’s glory, one seeks to personally witness and honor the sacred place.

Dharmāraṇya, praised as a powerful kṣetra whose greatness inspires pilgrimage.

No specific rite is prescribed here; the verse emphasizes pilgrimage intent (didṛkṣā) after hearing the māhātmya.