Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 13

यज्ञैर्दानैस्तपो भिश्च यत्फलं प्राप्यते बुधैः । तदत्र स्नानमात्रेण शूद्रैरपि सुसेवकैः

yajñairdānaistapo bhiśca yatphalaṃ prāpyate budhaiḥ | tadatra snānamātreṇa śūdrairapi susevakaiḥ

ผลที่บัณฑิตได้ด้วยยัญญะ ทาน และตบะ ที่นี่ได้ผลเดียวกันนั้นเพียงด้วยการอาบน้ำศักดิ์สิทธิ์เท่านั้น แม้ศูทรผู้มีใจรับใช้ด้วยความจริงใจก็ยังบรรลุได้

यज्ञैःby sacrifices
यज्ञैः:
Instrument (करण)
TypeNoun
Rootयज्ञ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
दानैःby gifts
दानैः:
Instrument (करण)
TypeNoun
Rootदान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
तपःby austerity
तपः:
Instrument (करण)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental) एकवचनस्य रूपम् (तपसा इत्यर्थे वैदिक/छान्दस-प्रयोगः)
भिः(instrumental plural ending)
भिः:
Instrument marker (करण-चिह्न)
TypeIndeclinable
Rootभिस् (विभक्ति-प्रत्ययः)
Formविभक्ति-प्रत्यय (तृतीया-बहुवचन) छान्दस-प्रयोगः; 'तपोभिः' इत्यत्र पृथक् लिखितम्
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक-निपात
यत्which
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; सम्बन्धवाचक-सर्वनाम
फलम्fruit, result
फलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootफल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन
प्राप्यतेis obtained
प्राप्यते:
Kriyā (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-√आप् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; कर्मणि-प्रयोग (passive), आत्मनेपदम्
बुधैःby the wise
बुधैः:
Karta (Agent in passive/कर्तृ)
TypeNoun
Rootबुध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
तत्that (same result)
तत्:
Karma/Pratipādya (That result/तत्)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; सर्वनाम
अत्रhere
अत्र:
Adhikaraṇa (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक-अव्यय
स्नानमात्रेणby mere bathing
स्नानमात्रेण:
Instrument (करण)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक) + मात्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; समासः—तत्पुरुष (स्नानस्य मात्रम् = mere bathing)
शूद्रैःby Śūdras
शूद्रैः:
Karta (Agent in passive/कर्तृ)
TypeNoun
Rootशूद्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
अपिeven
अपि:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; सम्भावन/समुच्चयार्थक-निपात (also/even)
सुसेवकैःby good servants/devotees
सुसेवकैः:
Karta (Agent in passive/कर्तृ)
TypeNoun
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + सेवक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; 'सु' उपसर्गेण विशेषणार्थः (good devotees/attendants)

Skanda (deduced from Skanda Purāṇa narrative context; exact speaker not in snippet)

Type: ghat

Scene: At a sacred ghāṭa, diverse pilgrims bathe; among them humble attendants/servants with sincere demeanor; above, subtle symbols of yajña-fire, dāna, and tapas dissolve into the single act of snāna, showing equivalence of fruit.

Y
Yajña
D
Dāna
T
Tapas
Ś
Śūdra

FAQs

Sacred places democratize merit: sincere participation (like bathing) can yield the same fruit as complex Vedic works.

The Dharmāraṇya tīrtha of Adhyāya 26, whose snāna is equated with the fruits of yajña, dāna, and tapas.

Snāna (ritual bathing) at the tīrtha, emphasized as sufficient to obtain high spiritual fruit.