Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Rudra Samhita, Shloka 38

गिलासुर-आक्रमणम् तथा शिवसैन्य-समाह्वानम् — The Assault of Gila and Śiva’s Mobilization

रणे शांतः पश्चात्प्रमथपतिना भिन्नहृदयस्त्रिशूले सप्रोतो नभसि विधृतस्स्थाणुसदृशः । अधःकायश्शुष्कस्नपनकिरणैर्जीर्णतनुमाञ्जलासारेर्मेघैः पवनसहितैः क्लेदितवपुः

raṇe śāṃtaḥ paścātpramathapatinā bhinnahṛdayastriśūle saproto nabhasi vidhṛtassthāṇusadṛśaḥ | adhaḥkāyaśśuṣkasnapanakiraṇairjīrṇatanumāñjalāsārermeghaiḥ pavanasahitaiḥ kleditavapuḥ

ในสนามรบเขานิ่งสงบ; แล้วพระผู้เป็นใหญ่แห่งปรมถะโจมตีจากด้านหลัง แทงหัวใจด้วยตรีศูล เขาถูกเสียบอยู่บนตรีศูลนั้นและถูกยกค้างไว้กลางนภา ยืนนิ่งดุจเสา ส่วนล่างของกายแห้งกรอบด้วยรัศมีร้อนแรงอันชำระล้างจนดูทรุดโทรม แต่ร่างกลับชุ่มโชกด้วยเมฆฝนที่มากับสายลม

raṇein battle
raṇe:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootraṇa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन
śāntaḥcalm/quiet
śāntaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootśānta (कृदन्त; √śam शम्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; भूतकृदन्त (क्त)
paścātafterwards
paścāt:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootpaścāt (अव्यय)
Formअव्यय; काल/क्रमवाचक क्रियाविशेषण (adverb: afterwards)
pramatha-patināby the lord of the Pramathas (Śiva)
pramatha-patinā:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootpramatha (प्रातिपदिक) + pati (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/करण), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (प्रमथानां पतिः)
bhinna-hṛdayaḥwhose heart was split
bhinna-hṛdayaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootbhinna (कृदन्त; √bhid भिद्) + hṛdaya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहि (यस्य हृदयं भिन्नम्)
triśūleon the trident
triśūle:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Roottriśūla (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन
sa-protaḥimpaled/threaded (thereon)
sa-protaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootsa (उपसर्ग/सह) + prota (कृदन्त; √pru/√pruñ? प्रोत = √vī/√pru?; प्रचलित: √pru/√pruñ ‘to string’ → prota ‘threaded’)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘स-’ उपसर्गयुक्त विशेषण (together/with; fully threaded)
nabhasiin the sky
nabhasi:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootnabhas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन
vidhṛtaḥheld/suspended
vidhṛtaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootvidhṛta (कृदन्त; √dhṛ धृ + vi)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; भूतकृदन्त (क्त)
sthāṇu-sadṛśaḥlike a pillar
sthāṇu-sadṛśaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootsthāṇu (प्रातिपदिक) + sadṛśa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; उपमान-तत्पुरुष (स्थाणु-सदृशः)
adhaḥ-kāyaḥwith the lower body (hanging) downward
adhaḥ-kāyaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootadhaḥ (अव्यय) + kāya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; अव्ययपूर्वपद-तत्पुरुष (अधः स्थितः कायः यस्य)
śuṣka-snapana-kiraṇaiḥby the dry bathing-like rays
śuṣka-snapana-kiraṇaiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootśuṣka (प्रातिपदिक) + snapana (प्रातिपदिक) + kiraṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/करण), बहुवचन; तत्पुरुष-समास (शुष्कं स्नपनं येषां ते किरणाः / स्नपनकिरणाः)
jīrṇa-tanumānhaving a withered body
jīrṇa-tanumān:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootjīrṇa (कृदन्त; √jṛ जॄ) + tanumat (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (जीर्णा तनुः यस्य)
jala-āsāraiḥby showers of water
jala-āsāraiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootjala (प्रातिपदिक) + āsāra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/करण), बहुवचन; तत्पुरुष (जलस्य आसाराः)
meghaiḥby clouds
meghaiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootmegha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/करण), बहुवचन
pavana-sahitaiḥaccompanied by wind
pavana-sahitaiḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootpavana (प्रातिपदिक) + sahita (कृदन्त; √sah सह्)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष (पवनेन सहिताः)
kledita-vapuḥwith body drenched
kledita-vapuḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootkledita (कृदन्त; √klid क्लिद्) + vapuṣ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (क्लेदितं वपुः यस्य)

Suta Goswami (narrating to the sages of Naimisharanya)

Tattva Level: pati

Shiva Form: Tripurāntaka

S
Shiva

FAQs

The verse portrays the irresistible supremacy of Pati (Śiva) over hostile forces: when Śiva’s triśūla pierces the heart, egoic opposition is rendered powerless—standing like a lifeless pillar—symbolizing the subjugation of adharma and the soul’s need to yield to divine sovereignty.

It emphasizes Saguna Śiva’s active grace and authority in the world: as Pramathapati he protects cosmic order. Linga-worship trains the devotee to recognize that same Lord as the inner ruler who stills turbulence and pierces the ‘heart-knot’ of ignorance.

A practical takeaway is steadiness (śānti) and surrender: meditate on Śiva as the inner triśūla that cuts the three impurities (āṇava, karma, māyā), while supporting practice with Panchākṣarī japa (Om Namaḥ Śivāya) and Tripuṇḍra-bhasma remembrance of impermanence.