Shloka 2

कृपाललितवीक्षणं स्मितमनोज्ञवक्त्राम्बुजं शशांककलयोज्ज्वलं शमितघोरतापत्रयम् । करोतु किमपि स्फुरत्परमसौख्यसच्चिद्वपुर्धराधरसुताभुजोद्वलयितं महो मंगलम्

kṛpālalitavīkṣaṇaṃ smitamanojñavaktrāmbujaṃ śaśāṃkakalayojjvalaṃ śamitaghoratāpatrayam | karotu kimapi sphuratparamasaukhyasaccidvapurdharādharasutābhujodvalayitaṃ maho maṃgalam

ขอพระศิวะผู้เป็นมงคลยิ่ง—ผู้มีสายพระเนตรอ่อนโยนด้วยพระกรุณา พระพักตร์ดุจดอกบัวงามด้วยรอยยิ้มละมุน หน้าผากส่องประกายด้วยจันทร์เสี้ยว และทรงระงับไตรตาปอันน่ากลัว—ผู้มีสภาวะเป็นสัจจะและจิต (สัจจิต) ส่องประกายด้วยสุขสูงสุด และทรงได้รับการโอบกอดด้วยพระกรของพระคิริชา—โปรดประทานพรอัศจรรย์แก่ข้าพเจ้าทั้งหลายเถิด।

कृपा-ललित-वीक्षणम्a glance softened by compassion
कृपा-ललित-वीक्षणम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकृपा (प्रातिपदिक) + ललित (प्रातिपदिक) + वीक्षण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; बहुपद-तत्पुरुष (कृपया ललितं वीक्षणम्)
स्मित-मनोज्ञ-वक्त्र-अम्बुजम्a lotus-like face charming with a smile
स्मित-मनोज्ञ-वक्त्र-अम्बुजम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्मित (प्रातिपदिक) + मनोज्ञ (प्रातिपदिक) + वक्त्र (प्रातिपदिक) + अम्बुज (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुष-संकर (स्मितेन मनोज्ञं वक्त्रं यद् अम्बुजवत्)
शशाङ्क-कला-य-उज्ज्वलम्bright with the moon’s crescent
शशाङ्क-कला-य-उज्ज्वलम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशशाङ्क (प्रातिपदिक) + कला (प्रातिपदिक) + उज्ज्वल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; तृतीया-तत्पुरुषार्थ (शशाङ्ककलया उज्ज्वलम्)
शमित-घोर-ताप-त्रयम्that which has pacified the dreadful threefold afflictions
शमित-घोर-ताप-त्रयम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशमित (प्रातिपदिक; कृदन्त) + घोर (प्रातिपदिक) + ताप (प्रातिपदिक) + त्रय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; क्त-कृदन्त ‘शमित’ + तत्पुरुष (घोरं तापत्रयं शमितम्)
करोतुmay it do/make
करोतु:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative/benedictive sense), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
किम्what/something
किम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन; अनिर्दिष्टार्थ (something/what)
अपिeven/also
अपि:
Emphasis (निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात (particle), अपि-शब्दः (also/even)
स्फुरत्-परम-सौख्य-सत्-चित्-वपुः(that) whose body is sat-cit and radiant supreme bliss
स्फुरत्-परम-सौख्य-सत्-चित्-वपुः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootस्फुरत् (प्रातिपदिक; शतृ-कृदन्त) + परम (प्रातिपदिक) + सौख्य (प्रातिपदिक) + सत् (प्रातिपदिक) + चित् (प्रातिपदिक) + वपुस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; बहुव्रीहि (यस्मिन् स्फुरत् परमसौख्यं सच्चिद्वपुः अस्ति तत्)
धराधर-सुता-भुज-उद्वलयितम्adorned/encircled by the arms of the mountain’s daughter (Pārvatī)
धराधर-सुता-भुज-उद्वलयितम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootधराधर (प्रातिपदिक) + सुता (प्रातिपदिक) + भुज (प्रातिपदिक) + उद्वलयित (प्रातिपदिक; कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; क्त/णिच्-कृदन्त ‘उद्वलयित’ (adorned/encircled) + तत्पुरुष (धराधरसुतायाः भुजैः उद्वलयितम्)
महोgreat
महो:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘महत्’ का विशेष रूप ‘महो’ (great)
मङ्गलम्auspiciousness/benediction
मङ्गलम्:
Karma/Phala (कर्म/फल)
TypeNoun
Rootमङ्गल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; आशीर्वादार्थक (benedictive predicate/object)

Suta Goswami (invocatory verse as narrator addressing the sages)

Tattva Level: pati

Shiva Form: Umāpati

Sthala Purana: Not a specific sthala episode; an opening maṅgalācaraṇa praising Śiva as compassionate, moon-crested, remover of the threefold afflictions, and united with Pārvatī.

Significance: Frames darśana of Śiva as the direct means to śānti: pacification of tāpa-traya and bestowal of paramasaukhyam (supreme bliss).

Type: stotra

Shakti Form: Pārvatī

Role: nurturing

S
Shiva
P
Parvati

FAQs

It is a maṅgalācaraṇa (auspicious invocation) praising Śiva as the compassionate Pati who dissolves tāpa-traya (inner, worldly, and divine afflictions) and bestows grace that culminates in supreme bliss and liberation.

The verse contemplates Saguna Śiva—recognizable by the crescent moon and His union with Pārvatī—encouraging devotees to approach the Linga as the merciful, auspicious presence through whom the formless truth (sat-cit-ānanda) becomes accessible for devotion.

A simple dhyāna is implied: meditate on Śiva’s compassionate glance, crescent moon, and auspicious form while chanting the Panchākṣarī (Om Namaḥ Śivāya), praying for the pacification of tāpa-traya and the descent of Śiva’s anugraha (grace).