Previous Verse
Next Verse

Shloka 56

अतिकायवधः

The Slaying of Atikāya

एषतेसर्पसंकाशोबाणःपास्यतिशोणितम् ।मृगराजइवक्रुद्धोनागराजस्यशोणितम् ।।।।इत्येवमुक्त्वासंक्रुद्धश्शरंधनुषिसंदधे ।

eṣa te sarpasaṅkāśo bāṇaḥ pāsyati śoṇitam | mṛgarāja iva kruddho nāgarājasya śoṇitam || ity evam uktvā saṅkruddhaḥ śaraṃ dhanuṣi saṅdadhe |

“ศรของเรานี้ดุจงูจักดื่มโลหิตของเจ้า—ดุจราชสีห์เมื่อกริ้วดื่มโลหิตแห่งพญาคชสาร” ครั้นกล่าวดังนี้แล้ว เขาโกรธเกรี้ยว ยกศรขึ้นพาดสายธนู

eṣaḥthis
eṣaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootetad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
tefor you / at you
te:
Sampradana (सम्प्रदानम्)
TypeNoun
Roottvad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; चतुर्थी (4th/चतुर्थी), एकवचन (dative: for you/at you)
sarpa-saṅkāśaḥserpent-like
sarpa-saṅkāśaḥ:
Visheshana (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootsarpa (प्रातिपदिक) + saṅkāśa (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमासः (सर्पवत् सङ्काशः); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम् (to bāṇaḥ)
bāṇaḥarrow
bāṇaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootbāṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
pāsyatiwill drink
pāsyati:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√pā (धातु)
Formलृट् (simple future), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
śoṇitamblood
śoṇitam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootśoṇita (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
mṛga-rājaḥlion (king of beasts)
mṛga-rājaḥ:
Upamana (उपमानम्)
TypeNoun
Rootmṛga (प्रातिपदिक) + rāja (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमासः (मृगाणां राजा); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
ivalike
iva:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootiva (अव्यय)
Formउपमावाचक-अव्यय (particle of comparison)
kruddhaḥangry
kruddhaḥ:
Visheshana (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootkruddha (कृदन्त, √krudh धातु)
Formभूतकृदन्त (PPP); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
nāga-rājasyaof the lord of elephants
nāga-rājasya:
Sambandha (सम्बन्धः/षष्ठी)
TypeNoun
Rootnāga (प्रातिपदिक) + rāja (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमासः; पुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
śoṇitamblood
śoṇitam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootśoṇita (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
itithus
iti:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formइति-कारक-अव्यय (quotative particle)
evamin this way
evam:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootevam (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (adverb: thus/in this manner)
uktvāhaving said
uktvā:
Purvakala (पूर्वकालः)
TypeVerb
Root√vac (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund): उक्त्वा (having said)
saṅkruddhaḥenraged
saṅkruddhaḥ:
Visheshana (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootsaṅkruddha (कृदन्त, √krudh धातु)
Formभूतकृदन्त (PPP); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
śaraman arrow
śaram:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootśara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
dhanuṣiin/on the bow
dhanuṣi:
Adhikarana (अधिकरणम्)
TypeNoun
Rootdhanus (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन
saṅdadhefixed/placed
saṅdadhe:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√dhā (धातु) with sam-उपसर्ग
Formलिट् (perfect), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; अर्थः = संन्यधात्/संदधे (fixed/placed)

"These arrows are like serpents and can drink your blood just as an angry lion drinks the blood of elephants. Therefore, I tell you", said Atikaya to Lakshmana."

A
Atikāya
L
Lakṣmaṇa
A
arrow
B
bow
S
serpent (simile)
L
lion (mṛgarāja, simile)
E
elephant (nāgarāja, simile)

FAQs

The verse demonstrates how violent intent is intensified by speech; dharma cautions that words carry karmic weight—threats and cruelty in language harden the mind toward adharma.

Atikāya completes his taunt with vivid predatory imagery and immediately readies a shot by setting the arrow to the bow.

As a negative example, it emphasizes uncontrolled wrath; it prepares for Lakṣmaṇa’s composed, principled reply.