Previous Verse
Next Verse

Shloka 22

वज्रदंष्ट्रवधः — The Slaying of Vajradaṃṣṭra

Angada’s Duel

समापतन्तंदृष्टवासरथादाप्लुत्यवीर्यवान् ।।6.54.22।।गदापाणिरसम्भ्रान्तःपृथिव्यांसमतिष्ठत ।

samāpatantaṃ dṛṣṭvā sa rathād āplutya vīryavān |

gadā-pāṇir asambhrāntaḥ pṛthivyāṃ samatiṣṭhata ||6.54.22||

ครั้นเห็นมันพุ่งเข้ามา วีรบุรุษผู้ทรงพละก็ผุดลุกจากรถศึก กระบองอยู่ในมือ มิหวั่นไหว แล้วตั้งมั่นอยู่บนพื้นพิภพ

samāpatantamrushing down/coming upon (him)
samāpatantam:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootsam-ā-√pat (धातु)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; वर्तमानकृदन्त (शतृ)
dṛṣṭvāhaving seen
dṛṣṭvā:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण; पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Root√dṛś (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive)
saḥhe
saḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
rathātfrom the chariot
rathāt:
Apādāna (अपादान)
TypeNoun
Rootratha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन
āplutyahaving leapt
āplutya:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण; पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootā-√plu (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), ‘आप्लुत्य’ = ‘leaping down’
vīryavānvaliant
vīryavān:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootvīrya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; बहुव्रीहिः (‘वीर्यं यस्य सः’)
gadāpāṇiḥmace-in-hand
gadāpāṇiḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootgadā + pāṇi (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; बहुव्रीहिः (‘गदा पाणौ यस्य सः’)
asambhrāntaḥunperturbed
asambhrāntaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Roota-sambhrānta (कृदन्त; √bhram धातु)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; भूतकृदन्त (क्त) नञ्-निषेध
pṛthivyāmon the earth
pṛthivyām:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootpṛthivī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन
samatiṣṭhatastood firm
samatiṣṭhata:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootsam-√sthā (धातु)
Formलङ् (Imperfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; आत्मनेपद

The valiant Rakshasa who was not perplexed with mace in hand leaping down the chariot looking (at the hillock hurled) sat on the ground.

V
Vajradaṃṣṭra
A
Aṅgada
C
chariot (ratha)
M
mace (gadā)
E
earth/ground (pṛthivī)

FAQs

Self-mastery in crisis: steadiness and readiness are part of righteous conduct, preventing cowardice and preventing rash, uncontrolled violence.

As Aṅgada’s massive projectile bears down, Vajradaṃṣṭra dismounts from his chariot and prepares to meet the attack on foot with a mace.

Dhairya (calm courage)—remaining composed and prepared under immediate threat.