Previous Verse
Next Verse

Shloka 34

द्वन्द्वयुद्धप्रवृत्तिः

Dvandva-Yuddha: The Onset of Single Combats

विद्युन्मालीरथस्थस्तुशरैःकाञ्चनभूषणैः ।सुषेणंताडयामासननादचमुहुर्मुहुः ।।6.43.34।।

vidyunmālī rathasthas tu śaraiḥ kāñcanabhūṣaṇaiḥ | suṣeṇaṃ tāḍayāmāsa nanāda ca muhur muhuḥ ||6.43.34||

วิดยุนมาลี ผู้ยืนอยู่บนรถศึก ได้ระดมยิงศรประดับทองใส่สุเศณะ และคำรามก้องซ้ำแล้วซ้ำเล่า.

विद्युन्मालीVidyunmālī
विद्युन्माली:
कर्ता (कर्ता / Agent)
TypeNoun
Rootविद्युन्मालिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; बहुव्रीहिः = 'विद्युत्-माला यस्य सः' (one who has a garland like lightning)
रथ-स्थःstanding in the chariot
रथ-स्थः:
कर्तृ-विशेषण (qualifier of subject)
TypeAdjective
Rootरथ (प्रातिपदिक) + स्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; तत्पुरुषः (सप्तमी-तत्पुरुष) = 'रथे स्थितः'
तुindeed / but
तु:
सम्बन्ध/निपात (particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/विरोधार्थक-निपात (particle: but/indeed)
शरैःwith arrows
शरैः:
करण (Instrument)
TypeNoun
Rootशर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन
काञ्चन-भूषणैःadorned with golden ornaments
काञ्चन-भूषणैः:
करण (Instrument)
TypeAdjective
Rootकाञ्चन (प्रातिपदिक) + भूषण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; तत्पुरुषः = 'काञ्चनस्य भूषणानि' (golden ornaments)
सुषेणम्Suṣeṇa
सुषेणम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootसुषेण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
ताडयामासstruck / beat
ताडयामास:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootताड् (धातु)
Formलिट्-प्रयोगवत् परिप्रास (periphrastic perfect-like past), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; causative sense not intended here; 'आमास' सहायक-क्रिया
ननादroared
ननाद:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootनद् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपदम्
and
:
सम्बन्ध/निपात
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक-निपात (conjunction: and)
मुहुःagain
मुहुः:
क्रियाविशेषण (adverbial)
TypeIndeclinable
Rootमुहुस् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
मुहुःagain and again
मुहुः:
क्रियाविशेषण
TypeIndeclinable
Rootमुहुस् (अव्यय)
Formअव्यय; पुनरुक्ति द्वारा आवृत्तिः (reduplication for emphasis)

Vidyunmali mounting the chariot started releasing arrows covered with gold at Sushena and roared.

V
Vidyunmālī
S
Suṣeṇa
C
chariot

FAQs

The verse contrasts outer display with inner righteousness: gold-adorned weapons and roaring intimidation do not establish dharma; moral legitimacy depends on the cause and conduct.

Vidyunmālī attacks Suṣeṇa from his chariot, shooting ornate arrows and attempting to dominate through noise and spectacle.

For Suṣeṇa (implicitly), kṣānti and steadiness under provocation; for Vidyunmālī, the verse highlights intimidation tactics rather than virtue.