Previous Verse
Next Verse

Shloka 11

विभीषणागमनम्

Vibhīṣaṇa’s Arrival and the Debate on Refuge

उवाचमहाप्राज्ञस्स्वरेणमहतामहान् ।सुग्रीवंतांश्चसम्प्रेक्ष्यसर्वान्वानरयूथपान् ।।6.17.11।।

uvāca mahāprājñaḥ svareṇa mahatā mahān |

sugrīvaṃ tāṃś ca samprekṣya sarvān vānarayūthapān ||

แล้ววิภีษณะผู้ยิ่งใหญ่และทรงปรีชาญาณ ครั้นทอดพระเนตรสุครีวะและบรรดาหัวหน้ากองทัพวานรทั้งปวง ก็ตรัสด้วยสุรเสียงอันกึกก้อง

उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
महाप्राज्ञःvery wise
महाप्राज्ञः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootमहा (प्रातिपदिक) + प्राज्ञ (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (महान् प्राज्ञः); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (महान्/विभीषणः)
स्वरेणwith (a) voice
स्वरेण:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootस्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
महताloud/great
महता:
Karaṇa (करण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसक, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (स्वरेण)
महान्great
महान्:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (वक्ता)
सुग्रीवम्Sugriva
सुग्रीवम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसुग्रीव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
तान्those
तान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; सर्वनाम
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय-निपात
सम्प्रेक्ष्यhaving gazed at
सम्प्रेक्ष्य:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootसम्-प्र-ईक्ष् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), उपसर्ग: सम्-प्र-; धातु: ईक्ष् (having looked at)
सर्वान्all
सर्वान्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण
वानर-यूथपान्leaders of vanara troops
वानर-यूथपान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवानर (प्रातिपदिक) + यूथप (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (वानराणां यूथपाः); पुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन

Great and very wise Vibheeshana, gazing at Sugriva and the Vanaras, addressed them in a loud tone.

V
Vibhīṣaṇa
S
Sugrīva

FAQs

Dharma here is responsible counsel and truthful communication: wisdom is not private; it is offered openly to guide collective action toward righteous ends.

After arriving among Rāma’s allies, Vibhīṣaṇa turns to Sugrīva and the Vānara commanders to speak publicly, preparing them for coordinated decisions in the war context.

Prājñatā (discernment) and leadership through clear speech—Vibhīṣaṇa’s capacity to guide others with steadiness and clarity.