Previous Verse
Next Verse

Shloka 11

विभीषण–इन्द्रजित् संवादः

Vibhishana and Indrajit: Counsel, Boast, and Rebuttal

त्वमेववध्यश्चसुदुर्मतिश्चसचापिवध्योयइहाऽनयत्त्वाम् ।बालंदृढंसाहसिकंचयोऽद्यप्रावेशयन्मन्त्रकृतांसमीपम् ।।6.15.11।।

tvam eva vadhyaś ca su-durmatiś ca sa cāpi vadhyo ya ihānayat tvām | bālaṃ dṛḍhaṃ sāhasikaṃ ca yo 'dya prāveśayan mantra-kṛtāṃ samīpam ||6.15.11||

เจ้าผู้มีใจชั่วและความคิดวิปลาส สมควรถูกสังหารเอง; และผู้นั้นก็สมควรตายเช่นกัน ผู้พาเจ้ามาวันนี้—เยาวชนดื้อดึง กล้าบ้าบิ่น—พาเจ้าเข้าไปใกล้ผู้ชำนาญในมนตราและอุบาย

त्वम्you
त्वम्:
कर्ता
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम-शब्दः; पुंलिङ्गे (सामान्य-प्रयोगः); प्रथमा-विभक्तिः (कर्तृ), एकवचनम्
एवindeed / only / yourself
एव:
सम्बन्ध/निपात (emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (निपात)
Formनिपातः (emphatic particle)
वध्यःfit to be killed / deserving death
वध्यः:
विधेय-विशेषणम् (predicate adjective)
TypeAdjective
Rootवध् (धातु) + यत् (कृत्-प्रत्यय) → वध्य (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formकृदन्त-विशेषणम्; यत्-प्रत्ययान्तः; पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
and
:
समुच्चय
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
सुदुर्मतिःvery evil-minded (one)
सुदुर्मतिः:
कर्ता (सम्बोधन-भावे/विधेय-रूपे)
TypeNoun
Rootसु (उपसर्ग/उपपद) + दुर्मति (प्रातिपदिक: दुर् + मति)
Formसमासान्त-प्रातिपदिकम्; कर्मधारय-समासः (सु + दुर्मतिः = अत्यन्त-दुर्मतिः); पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
and
:
समुच्चय
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
सःhe
सः:
कर्ता
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम-शब्दः; पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
and
:
समुच्चय
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
अपिalso / even
अपि:
सम्बन्ध/निपात
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपातः (also/even)
वध्यःfit to be killed
वध्यः:
विधेय-विशेषणम् (predicate adjective)
TypeAdjective
Rootवध् (धातु) + यत् (कृत्-प्रत्यय) → वध्य (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formकृदन्त-विशेषणम्; यत्-प्रत्ययान्तः; पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
यःwho / whoever
यः:
कर्ता (relative pronoun)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसम्बन्ध-सर्वनाम; पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
इहhere
इह:
अधिकरण (locative sense)
TypeIndeclinable
Rootइह (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्ययम् (adverb of place)
आनयत्brought
आनयत्:
क्रिया
TypeVerb
Rootनी (धातु) + आ (उपसर्ग)
Formलङ्-लकारः (अनद्यतन-भूत/Imperfect); परस्मैपदम्; प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्
त्वाम्you
त्वाम्:
कर्म
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम-शब्दः; (पुंलिङ्गे सामान्य-प्रयोगः); द्वितीया-विभक्तिः (कर्म), एकवचनम्
बालम्young / a mere boy
बालम्:
कर्म-विशेषणम्
TypeAdjective
Rootबाल (प्रातिपदिक)
Formविशेषणम्; पुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् (त्वाम् इति कर्मणः विशेषणम्)
दृढम्firm / resolute
दृढम्:
कर्म-विशेषणम्
TypeAdjective
Rootदृढ (प्रातिपदिक)
Formविशेषणम्; पुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् (त्वाम् इति कर्मणः विशेषणम्)
साहसिकम्rash / daring
साहसिकम्:
कर्म-विशेषणम्
TypeAdjective
Rootसाहसिक (प्रातिपदिक; साहस + इक)
Formविशेषणम्; पुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् (त्वाम् इति कर्मणः विशेषणम्)
and
:
समुच्चय
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
यःwho
यः:
कर्ता (relative pronoun)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसम्बन्ध-सर्वनाम; पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
अद्यtoday / now
अद्य:
काल-अधिकरण
TypeIndeclinable
Rootअद्य (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्ययम् (adverb of time)
प्रावेशयन्causing to enter / making (someone) enter
प्रावेशयन्:
कर्ता (क्रियाविशेषण-भावे/समानकर्तृक)
TypeVerb
Rootविश् (धातु) + प्र (उपसर्ग) + णिच् (causative) → प्रवेशय (धातु) + शतृ (कृत्)
Formकृदन्तः (वर्तमान-कृदन्त/शतृ); पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्तरि प्रयोगः
मन्त्रकृताम्done by mantra / produced by incantation
मन्त्रकृताम्:
विशेषणम् (सम्बन्ध-निर्देशः)
TypeAdjective
Rootमन्त्र (प्रातिपदिक) + कृत (कृ धातु + क्त)
Formषष्ठी-तत्पुरुष-समासः (मन्त्रेण कृताः); स्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् (सम्बन्धः: समीपम् इति पदेन)
समीपम्near / into the presence
समीपम्:
कर्म-प्रवृत्ति-देशः (गत्यर्थकर्म/अधिकरणार्थ)
TypeNoun
Rootसमीप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; गत्यर्थे (to/towards)

"In this race, alone younger father Vibheeshana is devoid of strength, valour, prowess, heroism, courage and boldness."

V
Vibhīṣaṇa
I
Indrajit

FAQs

It asserts moral accountability: both the wrongdoer and the instigator/enabler share blame when reckless action is pushed against wise counsel and righteousness.

Vibhīṣaṇa intensifies his rebuke, condemning Indrajit’s intent and criticizing those who embolden rashness rather than heed prudent advice.

The virtue of responsible counsel—valuing deliberation and ethical restraint over impulsive daring.