HomeRamayanaYuddha KandaSarga 114Shloka 110
Previous Verse
Next Verse

Shloka 110

रावणस्य अन्त्येष्टिः

Ravana’s Funeral Rites and the Ethics of Post-War Conduct

अग्नयोदीप्यमानास्तेतदाध्वर्युसमीरिताः ।।।।शरणाभिगताःसर्वेपुरस्तात्तस्यतेययुः ।

agnayo dīpyamānās te tadā adhvaryusamīritāḥ | śaraṇābhigatāḥ sarve purastāt tasya te yayuḥ ||

ครั้นแล้วไฟทั้งหลายซึ่งพราหมณ์อัธวรรยุจุดขึ้น ก็ลุกโชติช่วงสว่างไสว; และผู้ที่มาขอพึ่งพิงทั้งปวงต่างก้าวไปอยู่เบื้องหน้าเขา

अग्नयःfires
अग्नयः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअग्नि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
दीप्यमानाःglowing
दीप्यमानाः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootदीप् (धातु)
Formशानच् (present participle, आत्मनेपदी), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘glowing’
तेthose
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
तदाthen
तदा:
Kāla (काल)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकाल-अव्यय (time adverb)
अध्वर्यु-समीरिताःkindled by the Adhvaryu
अध्वर्यु-समीरिताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootअध्वर्यु + समीरित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुषः ‘अध्वर्युणा समीरिताः’ (kindled/urged by the Adhvaryu priest)
शरण-अभिगताःhaving sought refuge
शरण-अभिगताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootशरण + अभिगत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुषः ‘शरणं अभिगताः’
सर्वेall
सर्वे:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
पुरस्तात्in front
पुरस्तात्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootपुरस्तात् (अव्यय)
Formदेश-अव्यय (adverb of place)
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (Genitive), एकवचन
तेthey
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
ययुःwent
ययुः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद

Then Advarya lighted the fires that started glowing up. All the ogres paid their respects seeking refuge and followed.

A
Agni (fires)
Ś
Śaraṇa (refuge)

FAQs

Dharma is maintained through proper ritual order and through the act of seeking rightful protection (śaraṇāgati) in a time of upheaval.

The ritual fires are lit by the officiating priest, and the community moves forward in a formal, reverent sequence.

Reverence for sacred procedure and humility in seeking refuge rather than descending into chaos.