Previous Verse
Next Verse

Shloka 22

पम्पा-ऋष्यमूक-मार्गोपदेशः

Guidance to Pampa and Rishyamuka; counsel to befriend Sugriva

न तानि कश्चिन्माल्यानि तत्रारोपयिता नरः।न च वै म्लानतां यान्ति न च शीर्यन्ति राघव।।3.73.22।।

na tāni kaścin mālyāni tatrāropayitā naraḥ |

na ca vai mlānatāṁ yānti na ca śīryanti rāghava || 3.73.22 ||

โอ้ราฆวะ ที่นั่นไม่มีผู้ใดนำพวงมาลัยเหล่านั้นไปสวมใส่ ทว่ามันหาได้เหี่ยวเฉา ไม่ซีดจาง และไม่ร่วงโรยเลย

mataṅga-śiṣyāḥMataṅga's disciples
mataṅga-śiṣyāḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootmataṅga (प्रातिपदिक) + śiṣya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; कर्ता — ‘disciples of Mataṅga’
tatrathere
tatra:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottatra (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय
āsanwere
āsan:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√as (धातु)
Formलङ् (Imperfect/past), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन
ṛṣayaḥsages
ṛṣayaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootṛṣi (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; कर्ता (apposition)
su-samāhitāḥwell-composed
su-samāhitāḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootsu (अव्यय) + samāhita (प्रातिपदिक) [sam-ā-√dhā (धातु) से क्त]
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; विशेषणम् — ‘well-composed, very attentive’
teṣāmof them
teṣām:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th case/genitive), बहुवचन; सम्बन्धः — ‘of them’
bhāra-abhitaptānāmburden-worn
bhāra-abhitaptānām:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootbhāra (प्रातिपदिक) + abhitapta (प्रातिपदिक) [abhi-√tap (धातु) से क्त]
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th case), बहुवचन; विशेषणम् (of teṣām) — ‘afflicted by burden’
vanyamforest produce
vanyam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootvanya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd case), एकवचन; कर्म — ‘forest produce’
āharatām(of those) bringing
āharatām:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeVerb
Rootā-√hṛ (धातु)
Formशतृ (present active participle) षष्ठी (genitive) बहुवचन; ‘of (those) bringing’ (genitive absolute-like dependency with teṣām)
guroḥof the teacher
guroḥ:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootguru (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th case/genitive), एकवचन; सम्बन्धः — ‘of the preceptor’
yewhich
ye:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; सम्बन्ध-प्रत्यय (relative pronoun) — ‘which/that’
prapetuḥfell
prapetuḥ:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootpra-√pat (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; ‘fell down’
mahīmthe earth
mahīm:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootmahī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd case), एकवचन; कर्म/गतिकर्म — ‘to the ground’
tūrṇamquickly
tūrṇam:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottūrṇam (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb) — ‘quickly’
śarīrātfrom the body
śarīrāt:
Apādāna (अपादान)
TypeNoun
Rootśarīra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th case/ablative), एकवचन; अपादानम् — ‘from the body’
sveda-bindavaḥdrops of sweat
sveda-bindavaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootsveda (प्रातिपदिक) + bindu (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; कर्ता — ‘drops of sweat’
tānithose
tāni:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; कर्ता — ‘those’
jātāniborn, produced
jātāni:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Root√jan (धातु)
Formक्त (past participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; विशेषणम् — ‘born/produced’
mālyānigarlands
mālyāni:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootmālya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; कर्ता
munīnāmof the sages
munīnām:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootmuni (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th case/genitive), बहुवचन; सम्बन्धः — ‘of the sages’
tapasāby austerity
tapasā:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Roottapas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd case/instrumental), एकवचन; करणम् — ‘by penance’
tadāthen
tadā:
Kāla (काल)
TypeIndeclinable
Roottadā (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb of time) — ‘then’
sveda-bindu-samutthānisprung from sweat-drops
sveda-bindu-samutthāni:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootsveda (प्रातिपदिक) + bindu (प्रातिपदिक) + samutthāna (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; विशेषणम् (of mālyāni) — ‘arisen from sweat-drops’
nanot
na:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय
vinaśyantiperish
vinaśyanti:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootvi-√naś (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन
rāghavaO Raghava
rāghava:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootrāghava (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th case/vocative), एकवचन

There is no one to wear those flowers. Those garlands do not wilt or wither O Rama!

R
Rāghava (Rāma)
M
mālya (garlands)

FAQs

The verse points to the sanctifying force of dharma and tapas: what is connected to disciplined righteousness endures beyond ordinary decay.

Lakṣmaṇa remarks on a marvel near Pampā: garlands exist without human use and yet remain unwithered.

Reverence for holiness: Lakṣmaṇa’s observation prepares Rāma to understand the sacred history of the place and the ascetic power associated with it.