Previous Verse
Next Verse

Shloka 32

सीताया रावणनिन्दा — अशोकवनिकाप्रवेशः

Sita’s Rebuke of Ravana; Removal to the Ashoka Grove

इति प्रतिसमादिष्टा राक्षस्यो रावणेन ताः।अशोकवनिकां जग्मुर्मैथिलीं परिगृह्य तु।।।।सर्वकालफलैर्वृक्षैर्नानापुष्पफलैर्वृताम्।सर्वकालमदैश्चापि द्विजैस्समुपसेविताम्।।।।

iti pratisamādiṣṭā rākṣasyo rāvaṇena tāḥ |

aśokavanikāṃ jagmur maithilīṃ parigṛhya tu ||

sarvakāla-phalair vṛkṣair nānā-puṣpa-phalair vṛtām |

sarvakāla-madaiś cāpi dvijaiḥ samupasevitām ||

ครั้นถูกทศกัณฐ์ (ราวณะ) มีบัญชาแล้ว นางรากษสีเหล่านั้นก็จับนางไมถิลีพาไปยังสวนอาโศก—ซึ่งรายล้อมด้วยไม้ผลออกผลทุกฤดูกาล ประดับด้วยดอกไม้และผลไม้นานาพรรณ และมีหมู่นกผู้เริงร่าแวะเวียนอยู่ตลอดปี

इतिthus
इति:
वाक्य-सम्बन्ध (Discourse marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय (उक्त्यर्थक/quotative particle)
प्रतिसमादिष्टाःhaving been instructed
प्रतिसमादिष्टाः:
कर्ता (Kartā; described subject)
TypeAdjective
Rootप्रति-सम्-आ-√दिश् (धातु)
Formकृदन्त (भूतकर्मणि क्त/PPP), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण (qualifying राक्षस्यः)
राक्षस्यःdemonesses
राक्षस्यः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeNoun
Rootराक्षसी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), बहुवचन
रावणेनby Ravana
रावणेन:
कर्तृ (Agent in passive; कर्तृकरण)
TypeNoun
Rootरावण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण/कर्तृ-करण in passive), एकवचन; संज्ञा
ताःthose (women)
ताः:
कर्ता (Kartā/Subject; apposition to राक्षस्यः)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम (pronoun)
अशोकवनिकाम्to the Ashoka grove
अशोकवनिकाम्:
गति/देश (Goal/Direction)
TypeNoun
Rootअशोक + वनिका (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (कर्म/गति), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (अशोकानां वनिका)
जग्मुःwent
जग्मुः:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Root√गम् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपदम्
मैथिलीम्Maithili (Sita)
मैथिलीम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootमैथिली (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन
परिगृह्यhaving seized/taken hold of
परिगृह्य:
पूर्वकाल (Prior action)
TypeVerb
Rootपरि-√ग्रह् (धातु)
Formकृदन्त (क्त्वा/gerund), अव्ययभाव (indeclinable participle)
तुindeed/but
तु:
सम्बन्ध (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय (विरोध/अवधारण particle)
सर्वकालफलैःwith all-season fruits
सर्वकालफलैः:
करण (Karaṇa/Instrument; with वृक्षैः)
TypeAdjective
Rootसर्वकाल + फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (qualifying वृक्षैः); षष्ठी-तत्पुरुष (सर्वकालेषु फलानि यस्य)
वृक्षैःwith trees
वृक्षैः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootवृक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण), बहुवचन
नानापुष्पफलैःwith various flowers and fruits
नानापुष्पफलैः:
करण (Karaṇa/Instrument; with वृक्षैः)
TypeAdjective
Rootनाना + पुष्प + फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (qualifying वृक्षैः); नाना (अव्यय) + तत्पुरुष (पुष्पफलानि)
वृताम्surrounded
वृताम्:
कर्म (Karma; qualifier of object)
TypeAdjective
Root√वृ (धातु)
Formकृदन्त (भूतकर्मणि क्त/PPP), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (qualifying अशोकवनिकाम्)
सर्वकालमदैःwith all-season exhilaration
सर्वकालमदैः:
करण (Karaṇa/Instrument; with द्विजैः)
TypeAdjective
Rootसर्वकाल + मद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (qualifying द्विजैः); षष्ठी-तत्पुरुष (सर्वकाले मदः येषाम्)
and
:
समुच्चय (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय)
अपिalso
अपि:
सम्बन्ध (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय (सम्भावना/समुच्चय particle)
द्विजैःby birds
द्विजैः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण), बहुवचन
समुपसेविताम्frequented/served
समुपसेविताम्:
कर्म (Karma; qualifier of object)
TypeAdjective
Rootसम्-उप-√सेव् (धातु)
Formकृदन्त (भूतकर्मणि क्त/PPP), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (qualifying अशोकवनिकाम्)

Thus instructed by Ravana, the demonesses took Sita into the Asoka grove, which was full of perenmal fruits and flowers of different kinds, where trees yielded fruits of all seasons and birds were always cheerful.

R
Rāvaṇa
R
Rākṣasīs
M
Maithilī (Sītā)
A
Aśoka-vanikā (Aśoka grove)
D
dvija (birds)

FAQs

The contrast between a beautiful, life-filled grove and Sītā’s forced confinement underscores that external splendor cannot justify unrighteous acts. Dharma is measured by conduct (satya and restraint), not by surroundings.

Following Rāvaṇa’s command, the demonesses escort Sītā into the Aśoka grove, a richly described garden setting that becomes the place of her imprisonment.

Sītā’s steadfastness is implied: even when placed amid beauty and comfort, her inner commitment to truth and fidelity (satya, pativratā-dharma) will not be shaken.