Previous Verse
Next Verse

Shloka 10

खरस्य क्रोधः — शूर्पणखावृत्तान्तकथनम्

Khara’s Wrath and Śūrpaṇakhā’s Report

कस्य पत्ररथाः कायान्मांसमुत्कृत्य सङ्गताः।प्रहृष्टा भक्षयिष्यन्ति निहतस्य मया रणे।।।।

kasya patrarathāḥ kāyān māṃsam utkṛtya saṅgatāḥ | prahṛṣṭā bhakṣayiṣyanti nihatasya mayā raṇe ||

แร้งทั้งหลายที่รวมกันเป็นฝูง จะฉีกเนื้อจากกายของผู้ใด แล้วกินด้วยความยินดี—เมื่อผู้นั้นถูกเราสังหารในสนามรบ?

कस्यwhose
कस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी, एकवचन; प्रश्नवाचक
पत्र-रथाःbirds (vultures etc.)
पत्र-रथाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootपत्र (प्रातिपदिक) + रथ (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि: पत्राणि रथवत् यस्य (winged/feather-charioted = birds); पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
कायात्from the body
कायात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootकाय (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, पञ्चमी, एकवचन (Ablative)
मांसम्flesh
मांसम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमांस (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
उत्कृत्यhaving torn out
उत्कृत्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootउत्+√कृत् (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund): ‘having cut out/torn out’; उपसर्ग: उत्
सङ्गताःgathered together
सङ्गताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootसङ्गत (कृदन्त-प्रातिपदिक; सम्+√गम् धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण (of birds)
प्रहृष्टाःdelighted
प्रहृष्टाः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootप्रहृष्ट (कृदन्त-प्रातिपदिक; प्र+√हृष् धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण
भक्षयिष्यन्तिwill eat
भक्षयिष्यन्ति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√भक्ष् (धातु)
Formलृट्-लकार (Simple Future), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, बहुवचन
निहतस्यof the slain
निहतस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootनिहत (कृदन्त-प्रातिपदिक; नि+√हन् धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुल्लिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; विशेषण (of ‘whose’)
मयाby me
मया:
Kartr-karana (कर्तृकरण)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतृतीया, एकवचन
रणेin battle
रणे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootरण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन

Whose flesh will be eaten by cheerful flocks of (vultures), biting and tearing his body when he is killed by me in the battle ?

K
Khara
Ś
Śūrpaṇakhā

FAQs

The verse warns by example: rage and vengeance produce violent speech and intent, which in the Ramayana’s moral universe leads toward ruin rather than righteousness.

Khara, enraged, issues a threat and anticipates killing the offender, imagining carrion birds feeding on the corpse.

Not virtue but vice: Khara’s cruelty and arrogant confidence, opposed to dharmic restraint.