Previous Verse
Next Verse

Shloka 21

हेमन्तवर्णनम् तथा भरतधर्मनिष्ठा-चिन्तनम्

Winter Description and Reflection on Bharata’s Devotion

स्पृशंस्तु विमलं शीतमुदकं द्विरदस्सुखम्।अत्यन्ततृषितो वन्यः प्रतिसंहरते करम्।।।।

spṛśaṃs tu vimalaṃ śītam udakaṃ dviradaḥ sukham |

atyantatṛṣito vanyaḥ pratisaṃharate karam ||

ช้างป่าผู้กระหายน้ำยิ่งนัก ยินดีแตะต้องน้ำใสเย็นด้วยงวง; แต่แล้วก็ชักงวงกลับทันที เพราะทนความเย็นนั้นมิได้

स्पृशन्touching
स्पृशन्:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Root√स्पृश् (धातु)
Formवर्तमान-कृदन्त (शतृ/Present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तुindeed/but
तु:
सम्बन्ध (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/विरोधार्थक-निपात (particle: but/indeed)
विमलम्pure
विमलम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootविमल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative/द्वितीया), एकवचन; उदकम् इति विशेषण
शीतम्cool
शीतम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootशीत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; उदकम् इति विशेषण
उदकम्water
उदकम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootउदक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative/द्वितीया), एकवचन
द्विरदःthe elephant (tusker)
द्विरदः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootद्विरद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
सुखम्pleasantly/with ease
सुखम्:
क्रियाविशेषण (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसुख (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभावे प्रयुक्तं नपुंसक-द्वितीया-एकवचनरूपम्; क्रियाविशेषण (adverbial accusative)
अत्यन्त-तृषितःextremely thirsty
अत्यन्त-तृषितः:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअत्यन्त (अव्यय/प्रातिपदिक) + तृषित (कृदन्त; √तृष् (धातु) + क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारयः (अत्यन्तं तृषितः)
वन्यःwild
वन्यः:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; द्विरदस्य विशेषण
प्रतिसंहरतेdraws back/withdraws
प्रतिसंहरते:
क्रिया (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√हृ (धातु) (सम् + प्रति उपसर्ग)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
करम्the trunk/hand
करम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन

The wild tusker, extremely thirsty, touches the clean, cold water joyfully, but immediately withdraws its trunk unable to bear the cold.

E
elephant (dvirada)
W
water (udaka)

FAQs

It points to discernment and restraint: even a strong urge (thirst) is moderated by awareness of conditions (the cold). Dharma often requires measured action rather than impulsive satisfaction.

Rama describes winter’s sharp cold through a vivid observation of an elephant reacting to icy water.

Prudence (viveka): acting with awareness of consequences rather than being driven only by desire.