Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 45

Śuka’s Yoga-ascent, the Echo of ‘Bhoḥ’, and the Vaikuṇṭha Vision

दिव्यैर्हंसकुलैर्घुष्टाः स्वच्छांबुनिभृताः सदा । तत्र द्वाःस्थैश्चतुर्हस्तेनार्नाभरणभूषितैः ॥ ४५ ॥

divyairhaṃsakulairghuṣṭāḥ svacchāṃbunibhṛtāḥ sadā | tatra dvāḥsthaiścaturhastenārnābharaṇabhūṣitaiḥ || 45 ||

สระเหล่านั้นก้องด้วยเสียงฝูงหงส์ทิพย์ และมีน้ำใสบริสุทธิ์เต็มอยู่เสมอ ที่ประตูมีทวารบาลสี่กร ประดับด้วยเครื่องอลังการนานาประการยืนเฝ้าอยู่

दिव्यैःdivine
दिव्यैः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषणम् (हंसकुलैः)
हंस-कुलैःby flocks of swans
हंस-कुलैः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootहंस (प्रातिपदिक) + कुल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; तत्पुरुषः (हंसानां कुलानि = flocks of swans)
घुष्टाःresounding
घुष्टाः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootघुष्ट (कृदन्त; √घुष् धातु)
Formभूतकर्मणि कृदन्त, स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; (वाप्यः इत्यस्य विशेषणम्)
स्वच्छ-अम्बु-निभृताःfilled with clear water
स्वच्छ-अम्बु-निभृताः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्वच्छ (प्रातिपदिक) + अम्बु (प्रातिपदिक) + निभृत (कृदन्त; √भृ धातु, नि-उपसर्ग)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुषः (स्वच्छेन अम्बुना निभृताः = filled with clear water)
सदाalways
सदा:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक क्रियाविशेषण
तत्रthere
तत्र:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक अव्यय (locative adverb ‘there’)
द्वाःस्थैःby doorkeepers
द्वाःस्थैः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootद्वाःस्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
चतुर्-हस्तैःfour-armed
चतुर्-हस्तैः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootचतुर् (संख्या-प्रातिपदिक) + हस्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; द्विगु-समासः (चत्वारः हस्ताः यस्य = four-armed)
नानाभरण-भूषितैःadorned with various ornaments
नानाभरण-भूषितैः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनाना (अव्यय/प्रातिपदिक) + आभरण (प्रातिपदिक) + भूषित (कृदन्त; √भूष् धातु)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; तत्पुरुषः (नानाभरणैः भूषितैः = adorned with various ornaments)

Narada

Vrata: none

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

N
Narada
H
Hamsa

FAQs

It uses sacred imagery—pure waters, swans, and divine guardians—to portray the purity and protected sanctity of the Lord’s realm, encouraging the seeker to aspire for inner clarity and God-realization (moksha).

By depicting the Lord’s abode as orderly, luminous, and guarded, it implies that devotion is a disciplined approach to the Divine—purifying the heart (svaccha) and steadily moving toward the Lord’s presence.

No specific Vedanga (like Vyakarana or Jyotisha) is taught directly; the practical takeaway is dharmic visualization and contemplative focus used in bhakti practice—purity, steadiness, and reverence for sacred space.