Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 45

योगस्वरूप-धारणा-समाधि-वर्णनम् (केशिध्वजोपदेशः)

द्वितीयं विष्णुसंज्ञस्य योगिध्येयं महामते । अमूर्तं ब्रह्मणो रूपं यत्सदित्युच्यते बुधैः ॥ ४५ ॥

dvitīyaṃ viṣṇusaṃjñasya yogidhyeyaṃ mahāmate | amūrtaṃ brahmaṇo rūpaṃ yatsadityucyate budhaiḥ || 45 ||

ข้าแต่มหามติ! ภาวนาประการที่สองต่อพระผู้เป็นเจ้าผู้มีนามว่า “วิษณุ” อันโยคีควรเพ่ง คือรูปแห่งพรหมันที่ไร้รูป (อมูรตะ) ซึ่งบัณฑิตเรียกว่า “สัต” คือความมีอยู่บริสุทธิ์

द्वितीयम्second
द्वितीयम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootद्वितीय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया विभक्ति (1st/2nd case), एकवचन; विशेषण (adjectival)
विष्णु-संज्ञस्यof the one named ‘Viṣṇu’
विष्णु-संज्ञस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootविष्णु (प्रातिपदिक) + संज्ञा (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष; पुंलिङ्ग, षष्ठी विभक्ति (6th/genitive), एकवचन; विशेषण
योगि-ध्येयम्to be meditated upon by yogins
योगि-ध्येयम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootयोगिन् (प्रातिपदिक) + ध्येय (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (योगिनां ध्येयम्); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया विभक्ति, एकवचन; विशेषण
महामतेO great-minded one
महामते:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमहामति (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय (महान् मतिः यस्य); पुंलिङ्ग, सम्बोधन विभक्ति (vocative), एकवचन
अमूर्तम्formless
अमूर्तम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअमूर्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया विभक्ति, एकवचन; विशेषण
ब्रह्मणःof Brahman
ब्रह्मणः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी विभक्ति (6th/genitive), एकवचन
रूपम्form
रूपम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootरूप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया विभक्ति, एकवचन
यत्which
यत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धसूचक सर्वनाम (relative pronoun)
सत्‘sat’ (being/existence)
सत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया विभक्ति, एकवचन; (सत् = being/existence)
इतिthus
इति:
Avyaya (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/निगमनार्थक अव्यय (quotative particle)
उच्यतेis called
उच्यते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलट् लकार (present), कर्मणि प्रयोग (passive), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
बुधैःby the wise
बुधैः:
Karana (करण/तृतीया)
TypeNoun
Rootबुध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया विभक्ति (3rd/instrumental), बहुवचन

Sanatkumara (teaching Narada)

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhakti

V
Vishnu
B
Brahman
Y
Yogins

FAQs

It defines a yogic contemplation where Viṣṇu is understood as the formless Brahman—‘Sat’, the ultimate Reality—shifting devotion from a limited image to direct realization of pure Being.

It refines bhakti into contemplative devotion: the devotee honors Viṣṇu not only as a personal deity but as the unmanifest ground of existence, making meditation itself an act of worship leading to moksha.

The verse is primarily Moksha-Dharma and yoga-oriented rather than Vedāṅga-technical; its practical takeaway is disciplined dhyāna (meditative focus) on the concept of Sat as taught in Upaniṣadic Brahman-vidyā.