Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 102

Threefold Suffering, Twofold Knowledge, and the Definition of Bhagavān (Vāsudeva); Prelude to Keśidhvaja–Janaka Yoga

भजते प्राकृतान्धर्मान्न्यस्तस्तंभो हि सोऽव्ययः । तदेतत्कथितं बीजमविद्याया मया तव ॥ १०० ॥

bhajate prākṛtāndharmānnyastastaṃbho hi so'vyayaḥ | tadetatkathitaṃ bījamavidyāyā mayā tava || 100 ||

แม้ละทิ้งเสาหลักแห่งที่พึ่งแล้ว อาตมันอันไม่เสื่อมสลายก็ยังไปยึดถือธรรมอันเป็นปรกฤติ (ทางโลก) ข้อนี้เองที่เรากล่าวแก่ท่านว่าเป็นเมล็ดแห่งอวิทยา

भजतेpartakes of/associates with
भजते:
क्रिया (आख्यात)
TypeVerb
Rootभज् (धातु)
Formलट्, आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
प्राकृतान्natural/material
प्राकृतान्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootप्राकृत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; ‘धर्मान्’ इत्यस्य विशेषणम्
धर्मान्qualities
धर्मान्:
कर्म (कर्म)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
न्यस्त-स्तम्भःwhose support is laid down/withdrawn
न्यस्त-स्तम्भः:
विशेषण (सः-विशेषण)
TypeAdjective
Rootन्यस्त + स्तम्भ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘न्यस्त’ = क्त (PPP) √न्यस्/अस् (to place/lay down); बहुव्रीहि (न्यस्तः स्तम्भः यस्य)
हिindeed
हि:
सम्बन्ध-निरूपक
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिश्चय/हेतौ अव्यय
सःhe/that (Self)
सः:
कर्ता (कर्तृ)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सर्वनाम
अव्ययःimperishable
अव्ययः:
विशेषण (कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootअव्यय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘सः’ इत्यस्य विशेषणम्
तत्that
तत्:
कर्म/उद्देश्य (contextual)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘एतत्’ इत्यनेन सह निर्देशः
एतत्this
एतत्:
कर्म (कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘कथितम्’ इत्यस्य कर्म
कथितम्told/declared
कथितम्:
क्रियाविशेष (कर्मणि)
TypeVerb
Rootकथ् (धातु)
Formक्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मणि प्रयोगः (has been told)
बीजम्seed/cause
बीजम्:
विधेय (predicate nominative)
TypeNoun
Rootबीज (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘तद् एतत् कथितम्’ इत्यस्य विधेय/अपादेयार्थे
अविद्यायाःof ignorance
अविद्यायाः:
सम्बन्ध (षष्ठी)
TypeNoun
Rootअविद्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
मयाby me
मया:
कर्ता (करण-तृतीया; agent in passive)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, तृतीया, एकवचन
तवfor you/of you
तव:
सम्प्रदान/सम्बन्ध (for you; genitive)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formमध्यमपुरुष-सर्वनाम, षष्ठी, एकवचन

Sanatkumara (teaching Narada)

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: karuna

N
Narada
S
Sanatkumara

FAQs

It identifies the root of bondage as avidyā: abandoning the true inner support of knowledge/discrimination and then engaging in merely worldly dharmas, which keeps the jīva oriented to prakṛti rather than liberation.

By implying that dharma without the right foundation becomes ignorance, it points toward grounding action in higher realization—classically fulfilled through devotion to the imperishable Lord (Vishnu) so that duties become offerings rather than worldly entanglements.

The verse is primarily mokṣa-focused rather than technical Vedāṅga instruction; the practical takeaway is discernment (viveka) in applying dharma—ensuring ritual/action is supported by right knowledge and intent, not mere worldly habit.