Previous Verse
Next Verse

Shloka 19

Adhyaya 27Madālasa’s Instruction to King Alarka: Royal Ethics, Self-Conquest, and Statecraft

ज्ञेयाग्निविस्फुलिङ्गानां बीजचेष्टा च शाल्मलेः ।

चन्द्रसूर्यस्वरूपेण नीत्यर्थे पृथिवीक्षितः ॥

jñeyāgni-visphuliṅgānāṃ bīja-ceṣṭā ca śālmaleḥ | candra-sūrya-svarūpeṇa nītyarthe pṛthivīkṣitaḥ ||

เพื่อประโยชน์แห่งนโยบาย ผู้ปกครองพึงเข้าใจสภาวะของประกายไฟและพลังการทำงานของเมล็ด (ดุจเมล็ดศาลมลี) และพึงถือบทบาทของพระจันทร์และพระอาทิตย์เป็นแบบอย่างแห่งการปกครอง

ज्ञेयाःare to be known
ज्ञेयाः:
Vidheyā (विधेय)
TypeAdjective
Root√ज्ञा (धातु) + ज्ञेय (कृदन्त, तव्यत्)
Formतव्यत्-प्रत्ययान्त कृदन्त (gerundive; ‘to be known’), पुल्लिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
अग्निविस्फुलिङ्गानाम्of sparks of fire
अग्निविस्फुलिङ्गानाम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअग्नि + विस्फुलिङ्ग (प्रातिपदिक)
Formसमासः: अग्नि-विस्फुलिङ्ग (षष्ठी-तत्पुरुषः/सम्बन्धः; ‘अग्नेः विस्फुलिङ्गाः’), षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन
बीजचेष्टाthe activity of seeds
बीजचेष्टा:
Vidheyā (विधेय)
TypeNoun
Rootबीज + चेष्टा (प्रातिपदिक)
Formसमासः: बीज-चेष्टा (षष्ठी-तत्पुरुषः; ‘बीजानां चेष्टा’), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
शाल्मलेःof the śālmali tree
शाल्मलेः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootśālmali (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
चन्द्रसूर्यस्वरूपेणby the form/nature of moon and sun
चन्द्रसूर्यस्वरूपेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootचन्द्र + सूर्य + स्वरूप (प्रातिपदिक)
Formसमासः: चन्द्र-सूर्य (इतरेतर-द्वन्द्वः) + स्वरूप (तत्पुरुष-सम्बन्धः; ‘चन्द्रसूर्ययोः स्वरूपम्’), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
नीत्यर्थेin the matter/purpose of polity
नीत्यर्थे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootnīti + artha (प्रातिपदिक)
Formसमासः: नीति-अर्थ (तत्पुरुषः; ‘नीतेः अर्थः/प्रयोजनम्’), पुल्लिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
पृथिवीक्षितःthe ruler of the earth (king)
पृथिवीक्षितः:
Kartr̥ (कर्ता)
TypeNoun
Rootpṛthivī + kṣit (प्रातिपदिक)
Formसमासः: पृथिवी-क्षित् (षष्ठी-तत्पुरुषः; ‘पृथिव्याः क्षित्/पालकः’), पुल्लिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
Didactic narrator within rājadharma teaching

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "dharma", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

SuryaChandra
RājadharmaNītiNatural analogiesLatent power and gradual growth

FAQs

Governance requires grasping both sudden escalation (sparks) and slow maturation (seeds). The Moon–Sun pairing suggests balancing soothing welfare with energizing discipline and visibility.

Didactic nīti section; not directly pancalakṣaṇa content.

Sparks indicate how small provocations can ignite conflict; seeds indicate how subtle intentions mature into outcomes. Moon and Sun symbolize the twin royal powers: saumyatā (gentle nurture) and tejas (radiant authority).