द्रोण-पार्थ-युद्धम्
Droṇa–Pārtha Strategic Engagement
(वैशग्पायन उवाच तमदूरमुपायान्तं दृष्टवा पाण्डवमर्जुनम् | नारय: प्रेक्षितुं शेकुस्तपन्तं हि यथा रविम् ।। सतं दृष्टवा रथानीकं पार्थ: सारथिमब्रवीत् ।) वैशम्पायनजी कहते हैं--जनमेजय! तपते हुए सूर्यकी भाँति देदीप्यमान पाण्डुनन्दन अर्जुनको समीप आते देख शत्रु उनकी ओर दृष्टिपात न कर सके। रथियोंकी सेनाको सामने देख कुन्तीकुमार अर्जुनने सारथिसे कहा। अजुन उवाच इषुपाते च सेनाया हयान् संयच्छ सारथे । यावत् समीक्षे सैन्येडस्मिन् क्वासौ कुरुकुलाधम:
arjuna uvāca |
iṣupāte ca senāyā hayān saṁyaccha sārathe |
yāvat samīkṣe sainye 'smin kvāsau kurukulādhamaḥ ||
ไวศัมปายนะกล่าวว่า “โอ้ชนเมชัย! ครั้นเห็นอรชุน โอรสแห่งปาณฑุ ผู้ส่องประกายดุจสุริยะอันร้อนแรง กำลังเคลื่อนเข้ามา เหล่าศัตรูก็มิอาจจ้องมองไปทางเขาได้ เมื่อเห็นกองรถศึกอยู่เบื้องหน้า ปารถะจึงกล่าวแก่สารถี” อรชุนกล่าวว่า “สารถี จงรั้งม้าไว้ ณ ที่นี้ ภายในระยะที่กองทัพนั้นยิงศรถึง เพื่อเราจะได้ตรวจดูไพร่พลนี้ และดูว่า ‘ผู้เป็นความอัปยศแห่งวงศ์กุรุ’ อยู่ที่ใด”
अजुन उवाच
The verse highlights a kṣatriya’s deliberate, disciplined approach in battle: before striking, Arjuna orders controlled positioning and careful assessment. Ethical force is shown as purposeful and directed, not impulsive.
As Arjuna approaches the opposing force, he instructs his charioteer to halt the chariot within arrow-shot so he can scan the enemy formation and locate the person he condemns as a disgrace to the Kuru line.