Śamī-vṛkṣe śastra-nidhāna and Entry into Virāṭa’s Capital (शमीवृक्षे शस्त्रनिधानम्)
उत्तरेण दशार्णास्ते पज्चालान् दक्षिणेन च,आगे जाकर वे दशार्णसे उत्तर और पांचालसे दक्षिण एवं यकृल्लोम तथा शूरसेन देशोंके बीचसे होकर यात्रा करने लगे। उन्होंने हाथोंमें धनुष धारण कर रखे थे। उनकी कमरमें तलवारें बँधी थीं। उनके शरीर मलिन एवं उदास थे। उन सबकी दाढ़ी-मूँछें बढ़ गयी थीं। किसीके पूछनेपर वे अपनेको मत्स्यदेशमें निवास करनेके इच्छुक बताते थे। इस प्रकार उन्होंने वनसे निकलकर मत्स्यराष्ट्रके जनपदमें प्रवेश किया। जनपदमें आनेपर द्रौपदीने राजा युधिष्ठिससे कहा---
uttareṇa daśārṇās te pāñcālān dakṣiṇena ca | yakṛllomaśūrasenayoḥ madhyena gatvā yātrāṃ cakruḥ | te dhanuḥpāṇayaḥ āsan, kaṭyāṃ asiṃ baddhvā, malināḥ śokaparāyaṇāś ca | sarveṣāṃ teṣāṃ śmaśrūṇi keśāś ca vṛddhāḥ | pṛṣṭāḥ santo matsyadeśe nivāsaṃ kāmayanta iti bruvāṇāḥ | evaṃ vanāt niṣkramya matsyarāṣṭrasya janapade praviśan | janapade praviṣṭe draupadī rājānaṃ yudhiṣṭhiraṃ uvāca—
ไวศัมปายนะกล่าวว่า—พวกเขาให้แคว้นทศารณ์อยู่ทางเหนือ และปัญจาลอยู่ทางใต้ แล้วเดินทางผ่านระหว่างดินแดนยกฤลโลมกับศูรเสน ต่อไปตามทาง มือถือคันธนู เอวคาดดาบ กายมอมแมม ใบหน้าเศร้าหมอง เคราและหนวดของทุกคนยาวรุงรัง ครั้นมีผู้ไต่ถามก็กล่าวว่า “ปรารถนาจะไปพำนักในแคว้นมัตสยะ” ดังนี้ เมื่อออกจากป่าแล้วจึงเข้าสู่เขตชุมชนแห่งอาณาจักรมัตสยะ ครั้นถึงถิ่นคนอยู่แล้ว เทวีเทราปทีจึงกราบทูลพระเจ้ายุธิษฐิระ
वैशम्पायन उवाच
The passage highlights disciplined self-concealment and endurance: the heroes accept hardship and adopt an outwardly humble appearance to protect a larger dharmic goal—completing exile without provoking premature conflict.
The group travels through named regions and enters the Matsya kingdom while maintaining a disguised, unassuming look. After reaching the inhabited district, Draupadī begins advising Yudhiṣṭhira, setting up their plan for living incognito in Virāṭa’s realm.