Virāṭa-parva Adhyāya 42 — Duryodhana’s counsel to Bhīṣma on ajñātavāsa risk and raid strategy
* जो अग्निके समान प्रकाशमान एवं आगमें तपाये शुद्ध सुवर्णकी बनी हुई म्यानमें सुरक्षित, भारी, पानीदार तथा तीस अंगुलसे बड़ा है, जो स्वर्णबिन्दुओंसे विभूषित तथा काले रंगका है, जिसे शत्रु काट नहीं सकते, जिसका स्पर्श सर्पके समान है, जो शत्रुके शरीरको चीर डालनेवाला, भारी भार सहन करनेमें समर्थ, दिव्य एवं शत्रुओंके लिये भयदायक है, वह खड़्ग किसका है? ।। निर्दिशस्व यथातत्त्वं मया पृष्टा बृहन्नले । विस्मयो मे परो जातो दृष्टवा सर्वमिदं महत्,बृहन्नले! मैंने जो पूछा है, उसे ठीक-ठीक बताओ। ये सब महान् अस्त्र-शस्त्र देखकर मुझे बड़ा आश्चर्य हो रहा है
yo agnike samāna-prakāśamāna evaṁ agnau tapāye śuddha-suvarṇasya banī-huī myāne surakṣitaḥ, bhārī, pānīdāraś ca triṁśad-aṅgulāt bṛhān; yaḥ suvarṇa-bindu-bhir vibhūṣitaḥ kāla-varṇaś ca; yaṁ śatravo na chindanti; yasya sparśaḥ sarpa-sadṛśaḥ; yaḥ śatru-śarīraṁ cīrayitvā dālayati; yaḥ bhāra-sahana-samarthaḥ; divyaḥ śatrūṇāṁ ca bhayaṅkaraḥ—sa khaḍgaḥ kasya? nirdiśasva yathātattvaṁ mayā pṛṣṭā bṛhannale. vismayo me paro jāto dṛṣṭvā sarvam idaṁ mahat.
อุตตระกล่าวว่า “ดาบเล่มนั้นเป็นของผู้ใด—ส่องประกายดุจเปลวไฟ เก็บรักษาไว้ในฝักทองคำบริสุทธิ์ หนักแน่นและทรงพลัง ยาวเกินสามสิบองคุลี; ประดับจุดทองและมีสีเข้ม; คมดาบที่ศัตรูไม่อาจฟันให้ขาด สัมผัสดุจงู ที่ผ่าแยกร่างศัตรู รับแรงกดหนักได้ เป็นทิพย์และน่าสะพรึงแก่ปวงศัตรู? โอ้ พฤหันนลา จงบอกตามความจริงดังที่ข้าถามเถิด เมื่อเห็นอาวุธอันยิ่งใหญ่เหล่านี้ ความพิศวงของข้ายิ่งทวีขึ้นนัก”
उत्तर उवाच
The verse highlights disciplined inquiry and truthful disclosure: Uttara, overwhelmed by the sight of extraordinary weapons, asks Bṛhannalā to identify the sword “as it truly is” (yathātattvam), emphasizing accuracy and integrity in speech amid martial matters.
In the Virāṭa episode, Uttara encounters a cache of formidable weapons and, astonished, questions Bṛhannalā (Arjuna in disguise) about a particular divine, fearsome sword—its appearance, tempering, ornamentation, and invincibility—seeking to know whose weapon it is.