Previous Verse
Next Verse

Shloka 39

प्रलय-तत्त्वलयः, नीललोहित-रुद्रः, अष्टमूर्तिस्तवः, एवं ब्रह्मणो वैराग्यम्

तस्यैवं तप्यमानस्य न किंचित्समवर्तत ततो दीर्घेण कालेन दुःखात्क्रोधो व्यजायत

tasyaivaṃ tapyamānasya na kiṃcitsamavartata tato dīrgheṇa kālena duḥkhātkrodho vyajāyata

แม้บำเพ็ญตบะเช่นนั้น ก็ยังไม่ปรากฏผลใดเลย ครั้นเวลาล่วงนาน ด้วยความทุกข์จากความคับข้อง จึงเกิดโทสะขึ้นภายในเขา

तस्य (tasya)of him
तस्य (tasya):
एवं (evaṁ)thus, in this manner
एवं (evaṁ):
तप्यमानस्य (tapyamānasya)of one performing tapas/austerity, being heated by ascetic practice
तप्यमानस्य (tapyamānasya):
न (na)not
न (na):
किंचित् (kiṁcit)anything, even the least result
किंचित् (kiṁcit):
समवर्तत (samavartata)came to be, occurred, manifested
समवर्तत (samavartata):
ततः (tataḥ)then, thereafter
ततः (tataḥ):
दीर्घेण (dīrgheṇa)by long, after a long
दीर्घेण (dīrgheṇa):
कालेन (kālena)time
कालेन (kālena):
दुःखात् (duḥkhāt)from sorrow/pain
दुःखात् (duḥkhāt):
क्रोधः (krodhaḥ)anger
क्रोधः (krodhaḥ):
व्यजायत (vyajāyata)was born, arose.
व्यजायत (vyajāyata):

Suta Goswami (narrating to the sages of Naimisharanya)