Previous Verse
Next Verse

Shloka 4

Brahmā’s Yogic Vision of Sadyōjāta in the Śvetalohita Kalpa

तं दृष्ट्वा पुरुषं श्रीमान् ब्रह्मा वै विश्वतोमुखः हृदि कृत्वा महात्मानं ब्रह्मरूपिणमीश्वरम्

taṃ dṛṣṭvā puruṣaṃ śrīmān brahmā vai viśvatomukhaḥ hṛdi kṛtvā mahātmānaṃ brahmarūpiṇamīśvaram

เมื่อได้เห็นปุรุษนั้น พรหมาผู้รุ่งเรือง ผู้หันพระพักตร์ไปทุกทิศ ได้อัญเชิญพระอีศวรผู้มีมหาตมัน ผู้เป็นรูปแห่งพรหมัน ไว้ในพระหฤทัย

तम् (taṁ)him/that
तम् (taṁ):
दृष्ट्वा (dṛṣṭvā)having seen
दृष्ट्वा (dṛṣṭvā):
पुरुषम् (puruṣam)the Supreme Person
पुरुषम् (puruṣam):
श्रीमान् (śrīmān)glorious, endowed with splendor
श्रीमान् (śrīmān):
ब्रह्मा (brahmā)Brahmā
ब्रह्मा (brahmā):
वै (vai)indeed
वै (vai):
विश्वतोमुखः (viśvatomukhaḥ)facing all directions, all-faced
विश्वतोमुखः (viśvatomukhaḥ):
हृदि (hṛdi)in the heart
हृदि (hṛdi):
कृत्वा (kṛtvā)having placed/held
कृत्वा (kṛtvā):
महात्मानम् (mahātmānam)the great-souled one
महात्मानम् (mahātmānam):
ब्रह्मरूपिणम् (brahma-rūpiṇam)whose form is Brahman, Brahman-natured
ब्रह्मरूपिणम् (brahma-rūpiṇam):
ईश्वरम् (īśvaram)the Lord, Pati (Supreme Ruler).
ईश्वरम् (īśvaram):

Suta Goswami (narrating the Purāṇic account; internal focus on Brahmā’s realization)