Previous Verse
Next Verse

Shloka 21

Sāgaropākhyāna—Bhārata-varṣa-māna and Gokarṇa-kṣetra-māhātmya

Sagara Episode: Measure of Bhārata and the Glory of Gokarṇa

अंभोधिसलिले मग्न तस्मिन् क्षेत्रे ऽतिपावने / महता तपसा युक्ता मुनयस्तन्निवासिनः

aṃbhodhisalile magna tasmin kṣetre 'tipāvane / mahatā tapasā yuktā munayastannivāsinaḥ

ในแดนศักดิ์สิทธิ์ยิ่งนั้นซึ่งจมอยู่ในน้ำมหาสมุทร เหล่าฤๅษีผู้พำนัก ณ ที่นั้นประกอบตบะอันยิ่งใหญ่

अम्भोधि-सलिलेin the sea-water
अम्भोधि-सलिले:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Locative)
TypeNoun
Rootअम्भोधि (प्रातिपदिक) + सलिल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (अम्भोधेः सलिले = in the sea-water)
मग्नाःsubmerged
मग्नाः:
कर्तृ-विशेषण (Agent-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootमग्न (कृदन्त, √मज्ज् धातु)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; भूतकृदन्त (क्त) = past participle, ‘submerged/sunk’
तस्मिन्in that
तस्मिन्:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, सप्तमी (7th), एकवचन; सर्वनाम
क्षेत्रेin the region/field
क्षेत्रे:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeNoun
Rootक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन
अति-पावनेvery holy
अति-पावने:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअति (उपसर्ग/अव्यय) + पावन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; कर्मधारयः (अत्यन्तं पावनम्)
महताby great
महता:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचन; ‘by/with great’ (instrumental)
तपसाausterity
तपसा:
करण (Karaṇa)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन
युक्ताःendowed (with)
युक्ताः:
कर्तृ-विशेषण (Agent-qualifier)
TypeAdjective
Rootयुक्त (कृदन्त, √युज् धातु)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; भूतकृदन्त (क्त) = ‘endowed/engaged/connected’
मुनयःsages
मुनयः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
तत्-निवासिनःdwelling there
तत्-निवासिनः:
कर्तृ-विशेषण (Agent-qualifier)
TypeAdjective
Rootतत् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + निवासिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (तस्य निवासिनः = residents of that place)