Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Dvadasha Skandha, Shloka 57

Bhāgavata-Māhātmya and the Complete Summary of the Śrīmad-Bhāgavatam

अहं च संस्मारित आत्मतत्त्वं श्रुतं पुरा मे परमर्षिवक्त्रात् । प्रायोपवेशे नृपते: परीक्षित: सदस्यृषीणां महतां च श‍ृण्वताम् ॥ ५७ ॥

ahaṁ ca saṁsmārita ātma-tattvaṁ śrutaṁ purā me paramarṣi-vaktrāt prāyopaveśe nṛpateḥ parīkṣitaḥ sadasy ṛṣīṇāṁ mahatāṁ ca śṛṇvatām

ข้าพเจ้าเองบัดนี้ก็ถูกปลุกให้ระลึกถึงวิทยาแห่งอาตมันและพระเป็นเจ้าอย่างครบถ้วน ซึ่งครั้งก่อนข้าพเจ้าได้สดับจากโอษฐ์มหาฤษีศุกเทว โคสวามี ข้าพเจ้าอยู่ในที่ประชุมของฤๅษีผู้ยิ่งใหญ่ ขณะพวกท่านฟังท่านกล่าวแก่พระราชาปริกษิต เมื่อพระองค์ประทับนั่งอดอาหารจนถึงความตาย

अहम्I
अहम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formसर्वनाम (pronoun), प्रथमा-एकवचन (Nom. sg.)
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
संस्मारितम्reminded (to me)
संस्मारितम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसंस्मारित (कृदन्त; सम् + स्मृ धातु, णिच्)
Formभूतकृदन्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग (n.), प्रथमा/द्वितीया-एकवचन (Nom./Acc. sg.); ‘स्मारित’ = caused to be remembered/ reminded
आत्मself
आत्म:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग (पूर्वपद)
तत्त्वम्truth, principle
तत्त्वम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतत्त्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (n.), द्वितीया-एकवचन (Acc. sg.)
आत्मतत्त्वम्the truth of the Self
आत्मतत्त्वम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक) + तत्त्व (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष-समासः (‘आत्मनः तत्त्वम्’); नपुंसकलिङ्ग (n.), द्वितीया-एकवचन (Acc. sg.)
श्रुतम्heard
श्रुतम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्रुत (कृदन्त; श्रु धातु)
Formभूतकृदन्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग (n.), प्रथमा/द्वितीया-एकवचन (Nom./Acc. sg.); ‘heard’
पुराformerly
पुरा:
Kala-adhikarana (काल-अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootपुरा (अव्यय)
Formकाल-अव्यय (adverb of time)
मेof me / to me
मे:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootअस्मद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formसर्वनाम, षष्ठी-एकवचन (Gen. sg.) (enclitic)
परमsupreme, great
परम:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formविशेषण; (समासाङ्ग)
ऋषिsage
ऋषि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.) (समासाङ्ग)
वक्त्रात्from the mouth
वक्त्रात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootवक्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (n.), पञ्चमी-एकवचन (Abl. 5)
परमर्षिवक्त्रात्from the mouth of the great sage
परमर्षिवक्त्रात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootपरम (प्रातिपदिक) + ऋषि (प्रातिपदिक) + वक्त्र (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष-समासः (‘परमर्षेः वक्त्रात्’); नपुंसकलिङ्ग (n.), पञ्चमी-एकवचन (Abl. sg.)
प्रायfor (the purpose of)
प्राय:
Nipata (निपात)
TypeIndeclinable
Rootप्राय (अव्यय)
Formअव्यय; ‘प्रायः/प्राय’ = almost/for the purpose of
उपवेशेin the sitting (fast unto death)
उपवेशे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootउपवेश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), सप्तमी-एकवचन (Loc. sg.)
प्रायोपवेशेat the fast-unto-death sitting
प्रायोपवेशे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootप्राय (अव्यय) + उपवेश (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समासः; पुंलिङ्ग (m.), सप्तमी-एकवचन (Loc. sg.)
नृपतेःof the king
नृपतेः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootनृपति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), षष्ठी-एकवचन (Gen. sg.)
परीक्षितःParikshit
परीक्षितः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootपरीक्षित् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), षष्ठी-एकवचन (Gen. sg.) (नृपतेः इति विशेषण/अप्पोजिशन)
सदसिin the assembly
सदसि:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसदस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (n.), सप्तमी-एकवचन (Loc. sg.)
ऋषीणाम्of sages
ऋषीणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), षष्ठी-बहुवचन (Gen. pl.)
महताम्great
महताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formविशेषण; पुंलिङ्ग (m.), षष्ठी-बहुवचन (Gen. pl.), ‘ऋषीणाम्’ इति विशेषणम्
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
शृण्वताम्of (those) listening
शृण्वताम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootश्रु (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present active participle), पुंलिङ्ग (m.), षष्ठी-बहुवचन (Gen. pl.); ‘those who were listening’
P
Parīkṣit
Ś
Śukadeva Gosvāmī

FAQs

This verse emphasizes that ātma-tattva—spiritual truth—is transmitted and realized through hearing from an exalted sage, as Parīkṣit and the assembled ṛṣis heard during his final days.

He cites the setting to establish the authority and purity of the teaching: the Bhāgavatam was spoken by the supreme sage (Śukadeva) and heard by Parīkṣit and great sages in a sacred, focused assembly.

Prioritize regular, attentive hearing of Śrīmad-Bhāgavatam from authentic teachers and in devotional association, using śravaṇam to deepen self-realization and steady bhakti.