स सत्त्रिभिः शपथपूर्वमेकैकममात्यमुपजापयेत् अधार्मिको अयं राजा साधु धार्मिकमन्यमस्य तत्कुलीनमपरुद्धं कुल्यमेकप्रग्रहं सामन्तमाटविकमौपपादिकं वा प्रतिपादयामः सर्वेषामेतद् रोचते कथं वा तव इति ॥ कZ_०१.१०.०३ ॥
sa sattribhiḥ śapathapūrvam ekaikam amātyam upajāpayet: adhārmiko ayaṃ rājā; sādhu dhārmikam anyam asya tatkulīnam aparuddhaṃ kulyam ekapragrahaṃ sāmantam āṭavikam aupapādikaṃ vā pratipādayāmaḥ; sarveṣām etad rocate—kathaṃ vā tava? iti
เขาควรใช้สายสืบสัทตรี โดยให้สาบานก่อน แล้วหยั่งเชิงรัฐมนตรีทีละคนเป็นการส่วนตัวว่า: ‘กษัตริย์องค์นี้อธรรม มาแต่งตั้งผู้อื่นที่เป็นธรรมเถิด: ผู้สืบสายตระกูลเดียวกัน หรือญาติที่ถูกกัก/คุมขัง หรือญาติสายรอง หรือผู้ทวงสิทธิ์เพียงรายเดียว หรือเจ้าเมืองบรรณาการชายแดน หรือหัวหน้าเผ่าป่า หรือแม้แต่ตัวแทนที่รับมา/นำมาแทน ทุกคนเห็นชอบแล้ว; แล้วท่านล่ะ?’
It probes what type of regime-change coalition the minister finds plausible—dynastic, aristocratic, frontier-military, or extra-legal—revealing both ambition and network orientation.
It increases psychological commitment and candor, while also generating a recordable breach if the target agrees to treasonous propositions.