तेषां प्रदरं दृढकेन घातयेत्दृढकमसह्येन श्येनं चापेन प्रतिष्ठं सुप्रतिष्ठेन संजयं विजयेन स्थूणाकर्णं विशालविजयेन पारिपतन्तकं सर्वतोभद्रेण ॥ कZ_१०.६.४२ ॥
teṣāṃ pradaraṃ dṛḍhakena ghātayet dṛḍhakam asahyena śyenaṃ cāpena pratiṣṭhaṃ supratiṣṭhena saṃjayaṃ vijayena sthūṇākarṇaṃ viśālavijayena pāripatantakaṃ sarvatobhadreṇa
ต่อกรกับกระบวนทัพเหล่านี้: ควรโจมตี ‘ประดระ’ ด้วย ‘ทฤฑกะ’; ‘ทฤฑกะ’ ด้วย ‘อสะหยะ’; ‘ศเยนะ’ ด้วย ‘จาปะ’; ‘ประติษฐะ’ ด้วย ‘สุประติษฐะ’; ‘สัญชยะ’ ด้วย ‘วิชยะ’; ‘สถูณากรณะ’ ด้วย ‘วิศาลวิชยะ’; และ ‘ปาริปตันตกะ’ ด้วย ‘สรวโตภัทร’
It converts tactical choice into a teachable doctrine: commanders can rapidly select a response under uncertainty, improving coordination and reducing ad-hoc errors.