Next Verse

Agni Purana — Vastu-Pratishtha & Isana-kalpa, Shloka 1

Chapter 98 — गौरीप्रतिष्ठाकथनम्

Gaurī-Pratiṣṭhā: Installation and Worship of Gaurī; Īśāna-kalpa Elements

लिङ्गानामिति ज पिष्टकादि च तत्क्रमादिति छ , ज च मृष्टिमन्त्रेणेत्यादिः दीक्षणादिविधानत इत्य् अन्तः पाठो ग पुस्तके नास्ति शिवपूजा इति क अथाष्टनवतितमो ऽध्यायः गौरीप्रतिष्ठाकथनं ईश्वर उवाच वक्ष्ये गौरीप्रतिष्ठाञ्च पूजया सहितां शृणु मण्डपाद्यं पुरो यच्च संस्थाप्य चाधिरोपयेत्

liṅgānāmiti ja piṣṭakādi ca tatkramāditi cha , ja ca mṛṣṭimantreṇetyādiḥ dīkṣaṇādividhānata ity antaḥ pāṭho ga pustake nāsti śivapūjā iti ka athāṣṭanavatitamo 'dhyāyaḥ gaurīpratiṣṭhākathanaṃ īśvara uvāca vakṣye gaurīpratiṣṭhāñca pūjayā sahitāṃ śṛṇu maṇḍapādyaṃ puro yacca saṃsthāpya cādhiropayet

“ลิงคานาม…”, “ปิษฏกาทิ… ตามลำดับนั้น”, และ “ด้วยมนต์ชำระ (มฤษฏิ)… ” เป็นต้น เป็นความต่างของบทอ่าน; บทอ่านภายในว่า “ตามข้อกำหนดแห่งพิธีทิक्षาและพิธีประกอบอื่น ๆ” ไม่ปรากฏในฉบับ ‘ค’; อีกแห่งหนึ่งมีบทอ่านว่า “ศิวปูชา” ด้วย บัดนี้เริ่มบทที่ ๙๘ ว่าด้วยการประดิษฐานพระแม่คาวรี พระอีศวรตรัสว่า “เราจักกล่าวการประดิษฐานคาวรีพร้อมวิธีบูชา—จงฟัง เมื่อจัดตั้งมณฑปและการเตรียมการเบื้องต้นทั้งปวงแล้ว พึงยกและตั้ง (เทวรูป/การสถาปนา) ไว้บนนั้น”.

लिङ्गानाम्of the liṅgas
लिङ्गानाम्:
Ṣaṣṭhī-sambandha (षष्ठीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootलिङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), बहुवचन
इतिthus
इति:
Vākyārtha-sūcaka (वाक्यार्थसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्त्यर्थक अव्यय (Quotative particle)
पिष्टक-आदिpiṣṭaka and the like
पिष्टक-आदि:
Anukīrtana (अनुकीर्तन/सूची)
TypeNoun
Rootपिष्टक (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (पिष्टकं च आदयः), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (contextual), एकवचन (as a list-head)
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (Conjunction)
तत्-क्रमात्according to that sequence/from that order
तत्-क्रमात्:
Apādāna/Hetu (अपादान/हेतु)
TypeNoun
Rootतत् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + क्रम (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास, पुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (Ablative), एकवचन
इतिthus
इति:
Vākyārtha-sūcaka (वाक्यार्थसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्त्यर्थक अव्यय (Quotative particle)
मृष्टि-मन्त्रेणwith the mṛṣṭi-mantra
मृष्टि-मन्त्रेण:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootमृष्टि (प्रातिपदिक) + मन्त्र (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास, पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन
इतिthus
इति:
Vākyārtha-sūcaka (वाक्यार्थसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्त्यर्थक अव्यय (Quotative particle)
आदिःetc./and so on
आदिः:
Kartṛ-samānādhikaraṇa/Viśeṣya (सम्बन्ध/विशेष्य)
TypeNoun
Rootआदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
दीक्षण-आदि-विधानतःaccording to the rules of initiation etc.
दीक्षण-आदि-विधानतः:
Hetu/Anusāra (हेतु/अनुसार)
TypeNoun
Rootदीक्षण (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक) + विधान (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास, नपुंसकलिङ्ग (विधान), पञ्चमी-विभक्ति (Ablative), एकवचन; अव्ययीभाववत् प्रयोग: 'according to'
इतिthus
इति:
Vākyārtha-sūcaka (वाक्यार्थसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्त्यर्थक अव्यय (Quotative particle)
अन्तःwithin/inner
अन्तः:
Deśa-adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअन्तः (अव्यय)
Formअव्यय (Adverb/Preverb), 'inside/within'
पाठःreading/text
पाठः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootपाठ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
पुस्तकेin the book
पुस्तके:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपुस्तक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन
not
:
Pratiṣedha (प्रतिषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक अव्यय (Negation particle)
अस्तिis/exists
अस्ति:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
शिव-पूजाworship of Śiva
शिव-पूजा:
Viṣaya/Viśeṣya (विषय/विशेष्य)
TypeNoun
Rootशिव (प्रातिपदिक) + पूजा (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (शिवस्य पूजा), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
इतिthus
इति:
Vākyārtha-sūcaka (वाक्यार्थसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्त्यर्थक अव्यय (Quotative particle)
अथnow/then
अथ:
Anukrama (अनुक्रम/प्रस्ताव)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअथ-शब्दः (Discourse particle)
अष्ट-नवतितमःninety-eighth
अष्ट-नवतितमः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअष्ट (संख्या-प्रातिपदिक) + नवति (संख्या-प्रातिपदिक) + तम (प्रत्यय)
Formसंख्यापूर्वक-तत्पुरुष (ordinal), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन; विशेषण
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
गौरी-प्रतिष्ठा-कथनम्account of Gaurī’s installation
गौरी-प्रतिष्ठा-कथनम्:
Viśeṣaṇa/Adhyāya-nāma (अध्यायनाम)
TypeNoun
Rootगौरी (प्रातिपदिक) + प्रतिष्ठा (प्रातिपदिक) + कथन (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
ईश्वरःĪśvara
ईश्वरः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootईश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
वक्ष्येI shall tell
वक्ष्ये:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलृट् (Simple Future), उत्तमपुरुष (1st person), एकवचन; आत्मनेपद
गौरी-प्रतिष्ठाम्Gaurī’s installation
गौरी-प्रतिष्ठाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootगौरी (प्रातिपदिक) + प्रतिष्ठा (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (गौर्याः प्रतिष्ठा), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (Conjunction)
पूजयāwith worship
पूजयā:
Sahakārī/Karaṇa (सहकारी/करण)
TypeNoun
Rootपूजा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन
सहिताम्accompanied (by)
सहिताम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसहित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; विशेषण (qualifying प्रतिष्ठाम्)
शृणुlisten
शृणु:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
मण्डप-आद्यम्the pavilion etc. (arrangements)
मण्डप-आद्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमण्डप (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (मण्डपादि), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
पुरःin front
पुरः:
Deśa-adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootपुरः (अव्यय)
Formअव्यय (Adverb/Preposition), 'in front/before'
यत्which/whatever
यत्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (relative pronoun; context), एकवचन
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (Conjunction)
संस्थाप्यhaving set up
संस्थाप्य:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootसम्-स्था (धातु)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (Gerund/Absolutive), धातु: स्था with उपसर्ग सम्; 'having installed/placed'
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (Conjunction)
अधिरोपयेत्should place upon/raise
अधिरोपयेत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootअधि-रुह् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद; causative sense possible in context ('cause to mount/place upon')

Īśvara (Śiva)

Vidya Category: {"primary_vidya":"Tantra","secondary_vidya":"Shilpa","practical_application":"Chapter transition into Gaurī-pratiṣṭhā: establishes the procedural frame—mandapa setup and elevation/placement of the installation—along with a textual-critical note useful for correct ritual reading.","sutra_style":false}

Encyclopedic Reference: {"reference_type":"Commentary","entry_title":"Gaurī-pratiṣṭhā: mandapa-pūrvaka sthāpana (with pāṭha-bheda note)","lookup_keywords":["gaurī-pratiṣṭhā","maṇḍapa-vidhi","pāṭha-bheda","dīkṣā-vidhāna","śiva-pūjā"],"quick_summary":"Introduces the Gaurī installation rite with worship, beginning from mandapa arrangements and the act of raising/placing the deity; also preserves variant readings to guide accurate ritual transmission."}

Concept: Correct ritual efficacy depends on correct procedure and correct textual reading (pāṭha); śāstra is preserved through careful manuscript awareness.

Application: Ritualists and editors should verify pāṭha-bhedas before performance; mandapa-first sequencing is emphasized for orderly pratiṣṭhā.

Khanda Section: Puja-vidhi (Shaiva-Shakta ritual manuals; Pratishtha and Mandapa-vidhi)

Primary Rasa: śānta

Secondary Rasa: adbhuta

Visual Art Cues: {"scene_description":"Opening of a new chapter: Īśvara instructs about Gaurī installation; artisans/priests erect a mandapa with pillars and canopy, preparing a raised platform for placing the deity.","kerala_mural_prompt":"Kerala mural; Śiva as teacher seated with calm gesture, Pārvatī/Gaurī icon nearby; priests and craftsmen setting up a mandapa with wooden pillars, hanging festoons, ritual ground markings, palm-leaf manuscript indicating variant readings.","tanjore_prompt":"Tanjore; central Śiva teaching scene with gold arch, Gaurī icon on a pedestal awaiting installation, richly decorated mandapa elements highlighted with gold, lamps and kalashas in foreground.","mysore_prompt":"Mysore; technical depiction of mandapa setup—pillars, canopy, platform height—priests measuring and arranging, Śiva instructing; clean lines suitable for procedural illustration.","mughal_miniature_prompt":"Mughal miniature; detailed pavilion construction scene with patterned textiles, Śiva speaking to officiants, scribes noting pāṭha variants on a folio, Gaurī icon on a dais."}

Audio Atmosphere: {"recitation_mood":"instructional","suggested_raga":"Shankarabharanam","pace":"medium","voice_tone":"instructional"}

Sandhi Resolution Notes: तत्क्रमात् → तत् + क्रमात्; मृष्टिमन्त्रेणेत्यादिः → मृष्टिमन्त्रेण + इत्यादिः; अथाष्टनवतितमोऽध्यायः → अथ + अष्टनवतितमः + अध्यायः; गौरीप्रतिष्ठाञ्च → गौरीप्रतिष्ठाम् + च; संस्थाप्य चाधिरोपयेत् → संस्थाप्य + च + अधिरोपयेत्. (Verse contains editorial notes/variants; analysis focuses on readable pāṭha.)

Related Themes: Agni Purana: Puja-vidhi chapters on mandapa-lakṣaṇa, dīkṣā, mṛṣṭi-mantra, and śiva-pūjā (as referenced by the note)

G
Gaurī
Ī
Īśvara (Śiva)
L
Liṅga (by textual note)
M
Maṇḍapa

FAQs

It introduces Gaurī-pratiṣṭhā (consecration/installation) and indicates the ritual sequence: first establish the maṇḍapa and preliminaries, then raise and install the deity/seat, followed by worship.

It exemplifies the Purana’s manual-like coverage of applied ritual technology—temple/pavilion setup (maṇḍapa), consecration (pratiṣṭhā), and worship—alongside awareness of variant readings preserved in different manuscripts.

Correct sequencing in maṇḍapa preparation and deity installation is treated as essential for ritual purity and efficacy, ensuring the worship yields intended merit (puṇya) and proper sanctification of the sacred space.