Previous Verse

Shloka 78

स्वर्गगमनम्, अदितिस्तुतिः-मायातत्त्वम्, तथा पारिजात-प्रसङ्गे इन्द्रयुद्धम्

सकलभुवनसूतिर् मूर्तिर् अस्याणुसूक्ष्मा विदितसकलवेद्यैर् ज्ञायते यस्य नान्यैः तम् अजम् अकृतम् ईशं शाश्वतं स्वेच्छयैनं जगदुपकृतिमर्त्यं को विजेतुं समर्थः

sakalabhuvanasūtir mūrtir asyāṇusūkṣmā viditasakalavedyair jñāyate yasya nānyaiḥ tam ajam akṛtam īśaṃ śāśvataṃ svecchayainaṃ jagadupakṛtimartyaṃ ko vijetuṃ samarthaḥ

ఆయన దివ్యమూర్తియే సమస్త లోకాల జననకారణం; ఆయన అణువుకన్నా సూక్ష్ముడు, సాధారణ దృష్టికి అగోచరుడు. వేదాల ద్వారా తెలిసికొనదగిన సమస్త తత్త్వాన్ని గ్రహించినవారే ఆయనను తెలుసుకుంటారు; ఇతరులు కాదు. ఆయన అజుడు, అకృతుడు, శాశ్వత ఈశ్వరుడు; స్వేచ్ఛగా సంచరిస్తూ జగత్తు హితార్థమే కార్యం చేస్తాడు—ఆయనను ఏ మానవుడు జయించగలడు?

सकलभुवनसूतिḥthe source of all worlds
सकलभुवनसूतिḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसकल + भुवन + सूति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (भुवनानां सूतिः = all-worlds’ source)
मूर्तिḥform, embodiment
मूर्तिḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमूर्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
अस्यof him
अस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
अणुसूक्ष्माextremely subtle, minute
अणुसूक्ष्मा:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअणु + सूक्ष्म (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; कर्मधारयः (अणुश्चासौ सूक्ष्मा च = atomically subtle)
विदितसकलवेद्यैःby those who know all that is knowable
विदितसकलवेद्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootविदित (√विद्, क्त-प्रत्यय; कृदन्त-प्रातिपदिक) + सकल + वेद्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; क्त-प्रत्ययान्त कृदन्तः; तत्पुरुषः (सकलं वेद्यं येन विदितम् तैः = by those who know all knowables)
ज्ञायतेis known
ज्ञायते:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√ज्ञा (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; कर्मणि-प्रयोग (Passive)
यस्यwhose
यस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
not
:
Nishedha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negative particle)
अन्यैःby others
अन्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
तम्him
तम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
अजम्unborn
अजम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
अकृतम्unmade, uncreated
अकृतम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअकृत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
ईशम्the Lord
ईशम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootईश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
शाश्वतम्eternal
शाश्वतम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशाश्वत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
स्वेच्छयाby (his) own will
स्वेच्छया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootस्व + इच्छा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; तत्पुरुषः (स्वस्य इच्छा = one’s own will)
एनम्this one, him
एनम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootएतद्/इदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
जगत्-उपकृति-मर्त्यम्(him) who acts for the welfare of the world
जगत्-उपकृति-मर्त्यम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootजगत् (प्रातिपदिक) + उपकृति (प्रातिपदिक) + मर्त्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; तत्पुरुषः (जगतः उपकृतिः यस्य सः मर्त्यः/मर्त्य-रूपः = one whose (purpose) is the benefit of the world / who is (as if) mortal for world’s aid)
कःwho
कः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
विजेतुम्to conquer
विजेतुम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeVerb
Root√जि (धातु) + वि- (उपसर्ग)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (Infinitive), परस्मैपदी-धातु; उद्देश्य/प्रयोजन (to do)
समर्थःcapable
समर्थः:
Visheshya-predicative (Predicate/विशेष्य-विशेषणभाव)
TypeAdjective
Rootसमर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन

Sage Parāśara (teaching Maitreya)

V
Vishnu

FAQs

It emphasizes that the Supreme is not limited to gross form; Vishnu pervades and transcends creation, remaining too subtle for ordinary perception while still being the source of all worlds.

Parāśara states that the Lord is known by those who have realized what the Vedas intend to reveal—implying spiritual realization and discernment—rather than by mere external learning.

Vishnu is presented as the unborn, uncreated, eternal Sovereign who acts freely for the good of the cosmos; therefore no mortal power can overcome Him—supporting a strongly theistic vision central to Vaiṣṇava philosophy.