श्रीप्रह्लाद उवाच । महेशवचनं श्रुत्वा सर्वेषामुत्सवोऽभवत् । प्रदक्षिणां ततः कृत्वा द्वारकां प्रणिपत्य च । आवासं चक्रिरे तत्र क्षेत्रतीर्थानि हर्षतः
śrīprahlāda uvāca | maheśavacanaṃ śrutvā sarveṣāmutsavo'bhavat | pradakṣiṇāṃ tataḥ kṛtvā dvārakāṃ praṇipatya ca | āvāsaṃ cakrire tatra kṣetratīrthāni harṣataḥ
శ్రీ ప్రహ్లాదుడు పలికెను—మహేశుని వచనము విని అందరిలో ఉత్సవానందము కలిగెను. తరువాత ప్రదక్షిణ చేసి, ద్వారకకు నమస్కరించి, ఆ క్షేత్రతీర్థములు హర్షముతో అక్కడే నివసించెను।
Śrī Prahlāda
Pilgrimage is completed through reverent acts—circumambulation and prostration—performed with joy and devotion.
Dvārakā, before whom even personified tīrthas and kṣetras offer pradakṣiṇā and homage.
Pradakṣiṇā (circumambulation) and praṇipāta (prostration/bowing) to Dvārakā.