Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 29

ततः परावसुस्तेषां पुरः स्थित्वा कृतांजलिः । प्रोवाच स्वादितं मद्यं मया रात्रावजानता । वेश्या भांडं समादाय ज्ञात्वा निजकमंडलुम्

tataḥ parāvasusteṣāṃ puraḥ sthitvā kṛtāṃjaliḥ | provāca svāditaṃ madyaṃ mayā rātrāvajānatā | veśyā bhāṃḍaṃ samādāya jñātvā nijakamaṃḍalum

అప్పుడు పరావసు వారి ముందర అంజలి ఘటించి నిలిచి ఇలా అన్నాడు— “రాత్రి అజ్ఞానంగా నేను మద్యాన్ని రుచి చూశాను. ఒక వేశ్య ఒక పాత్రను తీసుకొని, అది నా స్వంత కమండలువని గుర్తించి…”

tataḥthereafter
tataḥ:
Adhikarana (Temporal/कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottatas (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण) = indeclinable adverb; अर्थे ‘तस्मात्/अनन्तरम्’ (thereafter)
parāvasuḥParāvasu
parāvasuḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootparāvasu (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case/Nominative), एकवचन (Singular)
teṣāmof them
teṣām:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (सामान्यतः), षष्ठी (6th case/Genitive), बहुवचन (Plural)
puraḥin front
puraḥ:
Adhikarana (Locative sense/देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootpuras (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय (उपसर्गवत्/क्रियाविशेषण) = indeclinable; ‘पुरतः’ (in front)
sthitvāhaving stood
sthitvā:
Kriya (पूर्वक्रिया/पूर्वकालिक)
TypeVerb
Rootsthā (धाातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), परस्मैपदी; ‘स्थित्वा’ = having stood
kṛta-añjaliḥwith folded hands
kṛta-añjaliḥ:
Karta (Subject-qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootkṛta (कृ धातु, क्त-प्रत्यय) + añjali (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (कृतः अञ्जलिः यस्य सः); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
provācasaid
provāca:
Kriya (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootpra + vac (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
svāditamtasted
svāditam:
Karma (Object-qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootsvādita (स्वाद् धातु, क्त-प्रत्यय)
Formकर्मणि क्त-प्रत्यय (past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative), एकवचन
madyamliquor
madyam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootmadya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd case/Accusative), एकवचन
mayāby me
mayā:
Kartr (Agent-instrumental usage/कर्ता)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम; तृतीया (3rd case/Instrumental), एकवचन
rātrauat night
rātrau:
Adhikarana (Temporal/कालाधिकरण)
TypeNoun
Rootrātri (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th case/Locative), एकवचन
ajānatānot knowing
ajānatā:
Karta (Agent-qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Roota + jñā (धातु)
Formशतृ-प्रत्यय (present active participle) ‘जानत्’ + नञ्; तृतीया, एकवचन, पुंलिङ्ग (कर्तृसमानाधिकरण)
veśyāthe courtesan
veśyā:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootveśyā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
bhāṇḍama vessel
bhāṇḍam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootbhāṇḍa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
samādāyahaving taken
samādāya:
Kriya (पूर्वक्रिया/पूर्वकालिक)
TypeVerb
Rootsam + ā + dā (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund); ‘समादाय’ = having taken up
jñātvāhaving recognized
jñātvā:
Kriya (पूर्वक्रिया/पूर्वकालिक)
TypeVerb
Rootjñā (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund); ‘ज्ञात्वा’ = having known/recognized
nija-kamaṇḍalumhis own water-pot
nija-kamaṇḍalum:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootnija (प्रातिपदिक) + kamaṇḍalu (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (निजः कमण्डलुः); पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन

Parāvasu

Type: kshetra

Scene: Parāvasu stands before a seated circle of brāhmaṇas with folded hands, confessing that he unknowingly drank liquor at night; a courtesan holds a vessel near a kamaṇḍalu, implying mistaken identity of the pot.

P
Parāvasu
V
veśyā
K
kamaṇḍalu
M
madya
V
vipra (implied audience)

FAQs

Even unintentional transgression should be confessed and addressed through dharmic expiation rather than concealed.

No tīrtha is named in this verse; it is part of a broader Tīrthamāhātmya chapter narrative.

The verse introduces the fault (unknowing madyapāna) that becomes the basis for prescribing an appropriate prāyaścitta.