Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Rudra Samhita, Shloka 46

हिरण्यनेत्रस्य तपः — Hiraṇyanetra’s Austerity and the Boon

सनत्कुमार उवाच । श्रुत्वेति तेषां वचनानि तानि कामातुरो घूर्णितसर्वगात्रः । विसर्जयामास मुनैस्सकाशं दुर्योधनादीन्सहसा स दैत्यः

sanatkumāra uvāca | śrutveti teṣāṃ vacanāni tāni kāmāturo ghūrṇitasarvagātraḥ | visarjayāmāsa munaissakāśaṃ duryodhanādīnsahasā sa daityaḥ

సనత్కుమారుడు పలికెను—వారి మాటలు విని కామాతురుడైన ఆ దైత్యుడు, సర్వాంగమూ వణుకుతూ, మునుల సన్నిధి నుండి దుర్యోధనాదులను అకస్మాత్తుగా పంపివేశెను।

सनत्कुमारःSanatkumāra
सनत्कुमारः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसनत्कुमार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√श्रु (धातु)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (gerund) ‘having heard’
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; वाक्यसमाप्तिसूचक/उद्धरणचिह्न (quotative particle)
तेषाम्of them
तेषाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसक, षष्ठी (Genitive), बहुवचन (plural)
वचनानिwords/speeches
वचनानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवचन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative), बहुवचन
तानिthose
तानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; सर्वनाम (वचनानि इति विशेषणवत्)
काम-आतुरःafflicted by desire
काम-आतुरः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootकाम (प्रातिपदिक) + आतुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः: ‘कामेन आतुरः’ (afflicted by desire)
घूर्णित-सर्व-गात्रःwith all limbs trembling
घूर्णित-सर्व-गात्रः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootघूर्णित (कृदन्त; √घूर्ण्/√घूर्णय् धातु, क्त) + सर्व (प्रातिपदिक) + गात्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः: ‘घूर्णितानि सर्वाणि गात्राणि यस्य’ (whose whole body was trembling/whirling)
विसर्जयामासdismissed/sent away
विसर्जयामास:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√सृज् (धातु) वि +
Formलिट् (Perfect) periphrastic/आमास-योग (classical narrative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; अर्थः—‘विससर्ज’ (sent away)
मुनैःby/with the sages
मुनैः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental), बहुवचन
सकाशम्in the presence (of)
सकाशम्:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसकाश (अव्यय/प्रातिपदिक)
Formअव्यय; सन्निधिवाचक (postposition-like indeclinable: ‘near/in presence of’)
दुर्योधन-आदीन्Duryodhana and others
दुर्योधन-आदीन्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदुर्योधन (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः: ‘दुर्योधनः आदिः येषां ते’ (Duryodhana and others)
सहसाsuddenly
सहसा:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootसहसा (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb ‘suddenly/forcibly’)
सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
दैत्यःthe demon
दैत्यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootदैत्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

Sanatkumara

Tattva Level: pasha

Shiva Form: Rudra

S
Sanatkumara
D
Duryodhana
D
Daitya
M
Munis (sages)

FAQs

The verse highlights how kama (unruled desire) agitates the being—symbolized by trembling limbs—and drives abrupt, dharma-blind decisions; Shaiva teaching emphasizes mastery of desire as a prerequisite for steadiness on the path to Shiva.

Though not naming the Liṅga directly, the contrast is implicit: the desire-driven daitya embodies pasha (bondage), while Saguna Shiva worship (Liṅga, mantra, devotion) is traditionally taught as a discipline that purifies impulses and stabilizes the mind toward Pati (Shiva).

A practical takeaway is japa of the Pañcākṣarī mantra ("Om Namaḥ Śivāya") with restraint of the senses; paired with simple Shaiva discipline like vibhūti (tripuṇḍra) and mindful breath, it counters agitation born of desire.